David Dvořák alias rapper KlasiK: Moje vize? Koncertovat s živou kapelou

Davide, ve vašem prvním klipu Venom říkáte, že: „jste se naštval a do srdce si zarval kudlu se slovy, že váš svět je už navždy dělat hudbu“. Kdy přišel ten zlom a proč?
Bylo mi sedmnáct nebo osmnáct let, když jsem si řekl, že nechci život nechat plynout jen tak. Tehdy jsem se rozhodl, že něčeho dosáhnu a budu dělat to, za čím se lidi pootočí, až tady nebudu. Chtěl jsem za sebou zanechat nějaký odkaz.

Venom je v překladu jed nebo zášť. V klipu, který je mimochodem točený na kojetínském nádraží, zpíváte o takzvaných haters – nepřejících lidech, kteří po vás slovně plivou, přestože vás neznají. Změnilo se to po tom, co klip spatřil světlo světa?

Rozhodně. Přestal jsem být tím malým klukem, který si doma píše rýmy do zápisníku. Ti, kteří se mi dřív smáli, mě začali brát vážně.

Věnujete se klasickému rapu, kterému říkáte „crystal rap“. Pochopila jsem dobře, že jde o krystalově čistý rap?
Dá se to tak říct, ale rozhodně bych to nebral nějak doslovně.

To se zrodilo ve vaší hlavě?
Věříte, že ani nevím? Prostě mě to napadlo, ale určitě nejde o nic originálního. Je možné, že jsem to někde slyšel a vzal prostě za své.

O čem je váš krystalově čistý rap?
O mých pocitech, o konkrétním pohledu na svět v tu danou chvíli. O tom, co mě štve nebo naopak dělá šťastným.

Kde čerpáte inspiraci? Ve svém životě?
Samozřejmě. Život je mi velkou inspirací. A to i ty negativní zážitky.

Působíte na mě tak, že ve svých jednadvaceti letech o věcech dost přemýšlíte. Je to jen můj pocit?
Není. Jsem trochu zvláštní člověk. Tím se samozřejmě nechci nějak vymezovat, ale je fakt, že přemýšlím nad věcmi, které asi nejsou v mém věku úplně normální.

O jakých?
Třeba o smrti, lidském bytí, o tom, proč tady vlastně jsme. Zkrátka mě zajímají jiné věci než moje vrstevníky. Navíc jsem tak trochu samotář.

DO PRAHY ZA PROFESIONÁLY

Pro rappera je z mnoha důvodů výhodné spadat pod nějaký label (hudební vydavatelství, pozn. red), jak to máte ty?
Nějaké ty nabídky jsem měl, ale jak už jsem zmínil, jsem spíše samotář, takže mi víc vyhovuje, když pracuji sám. Mám problém s autoritami a jen velmi těžce se někomu podřizuji a přizpůsobuji. Navíc jsem tak trochu zevler (smích).

Zkrátka, máte svoje vlastní tempo.
Tak nějak (smích).

Jak to máte s beaty (hudební podklad, pozn. red.)? Kupujete si je, stejně jako většina rapperů?
Jasně, kupuji. Dobrý beat udělá jen dobrý beatmaker. A to já nejsem, zabývám se texty.

Máte svého osobního beatmakera?
Mám jich víc. Spolupracuji například s Jesem z Blakkwood Records nebo rapperem a producentem hudby Maměnem. Pak samozřejmě s dalšími neznámými kluky, kteří jsou ale neméně dobří.

Slyšela jsem, že jste nahrával v pražském nahrávacím studiu Rooftop u Ondřeje Žatkuliaka, což je dost prestižní studio i jméno, kde nahrávají třeba Paulie Garand nebo Rest. Jak se kluk z Kojetína dostane k takovým lidem?
Začínal jsem v přerovské komunitě rapperů v RadioBlunt, se kterými jsem se ale nepohodl a ve zlém se s nimi rozešel. V podstatě jsem chtěl svoji hudbu posouvat dál, což s nimi možné nebylo. Proto jsem napsal Ondrovi Žatkuliakovi a při té příležitosti poslal i nějaké svoje nahrávky.

Které se mu evidentně líbily.
Asi ano, protože mi odepsal, ať za ním přijedu do Prahy. Od té doby spolupracujeme. K oboustranné spokojenosti, samozřejmě (smích). Nahrával jsem u něj například skladbu Poslouchej dobře.

K tracku Poslouchej dobře vznikl i klip, který působí už hodně profesionálně. Do jakých rukou jste ho vložil?
Režie, střihu a kamery se ujal Rashid Garipov, který točí klipy třeba pro DJ Wiche nebo Resta. Je známý i v zahraničí.

Jak vzpomínáte na jeho natáčení? Potěšte nás nějakou historkou ze zákulisí!
Vzpomínám si, že byly nějaké malé problémy s hereckými výkony některých zúčastněných, mým samozřejmě nevyjímaje (smích). V podstatě to byla sranda od začátku do konce.

Kolik stojí natočení klipu v Praze?
Taxa se pohybuje zhruba od 30 tisíc a více.

Dotujete si to ze svého?
Bohužel (smích). Musím šetřit dlouho, abych si ho zaplatil. Ale stojí to za to, to mi nikdo nevymluví.

Předpokládám, že jste s výsledným dílem spokojený…
Neskutečně! Po jeho uveřejnění se strhla lavina. Začalo mi psát tolik lidí, že jim prostě nestíhám odepisovat! Hodně z nich si to určitě přebralo tak, že jsem namyšlený. Ale tak to vážně není! (smích)

RAP SE STAL MAINSTREAMEM

Kolik tracků už máte ve svém portfoliu?
Když nepočítám ty úplně první, které bych asi raději nepočítal, ty v podstatě neexistují, ty se mě netýkají (smích), tak asi kolem sedmi kvalitních songů.

To už je pomalu na desku… 
To ještě nevím, ale možné to je (smích).

Přemýšlíte dlouho nad názvem skladby?
Vůbec ne, dá se říct, že jak to ze mě vypadne, tak se to pak jmenuje (smích).

Vyrostla jsem na kapelách Indy & Wich nebo Penerech strýčka Homeboye. Dneska už jde o takový ten „oldschoolový“ hip hop, který mladou generaci příliš nezajímá. Když jsem ale slyšela váš track Raz, dva, cítím v tom trochu toho „starého dobrého“ hip hopu. Kdo vám byl vzorem k této skladbě?
Ten beat i klip je hodně oldschoolový, to máte pravdu, beat je dílo DJ Funkdáta ze Slovenska. Kapely, které byly na vrcholu v devadesátých letech, jsem samozřejmě poslouchal, ale nikdo mi nebyl vzorem jako takovým. Kdybych měl říct, kdo je mým vzorem, tak řeknu, že já (smích).

Co si myslíte o dnešních rapperech?
To ani nechtějte vědět (smích). Rap se podle mě stal mainstreamem, který ho doslova zabíjí. A nemůžu se ztotožnit s faktem, že si rappeři nechávají platit horentní sumy za své koncerty.

O jak horentních sumách mluvíte?
Řádově se to pohybuje v desítkách tisíc korun za koncert. A to nevařím z vody, vím to, protože už se nějaký ten pátek na téhle scéně pohybuji. Koncertoval jsem už s mnoha známými rappery, ovšem když jsem viděl, co na pódiu za ty peníze předvedli, něco se ve mně zlomilo a řekl jsem si, že já to takhle dělat nebudu a nechci.

Tohle je asi hodně o poptávce a nabídce. Pokud je klub, kam si ho pozvou, ochotný takovou částku zaplatit, proč by si je nevzal, že…
Určitě. Ale přijde mi, že za ty peníze nepředvedou nic, co by za takovou částku stálo. Navíc, dnes hodně lidí přijde na stage, odehraje koncert, shrábne peníze a mizí. Není tam žádný větší kontakt s publikem.

Děláte to jinak?
Chtěl bych. Mám takovou vizi, že bych koncertoval třeba i s živou kapelou. Vidím to jako show – tanečnice a breakdanceři. Zkrátka, když se lidem nebudu líbit já, budou mít zážitek z ostatního kolem. Rád bych vsadil právě na ten vizuál. Často koncertuji s DJ Flegmatikem a společně si zakládáme na tom, aby to bylo kvalitní a koukatelné.

Nejste už žádný začátečník, máte za sebou nespočet koncertů. Na jaký rád vzpomínáte?
Nejúžasnější byl pro mě můj první sólo koncert ve Zlíně, kde účinkovali ještě rapper Ektor a kluci z Nerieš. Bylo tam skvělé publikum i zvuk. Pořadatelům i lidem, kteří mě tehdy přišli podpořit, bych tímto ještě jednou rád poděkoval.

Na svém kontě máte i koncert s Majkem Spiritem. Postavit se s takovou hvězdou na pódium by chtěl určitě každý rapper, jak se vám to podařilo?
Oslovil mě pořadatel akce, která se konala v Otrokovicích. Majk Spirit jel zrovna svoji PrimeTime tour po České republice.

Jak na vás slavný slovenský rapper působil?
Musím říct, že skvěle. Spousta lidí si myslí, že je to arogantní egoista, tohle ale musím vyvrátit.

DUBLÉRA ZATÍM NEPOTŘEBUJI

Už jste zmínil, že jste spíš sólista. Je to tak i na pódiu?
Zatím to zvládám sám. Až nebudu, pozvu si dubléra (smích).

Dubléra?
Když nestíháte dýchat na pódiu, tak vám vypomáhá takzvaný dublér, který za vás dokončuje třeba poslední tři slova skladby.

Co děláte pro to, abyste to „udýchal“?
Mám dar (smích). V minulosti jsem se věnoval bojovým sportům, u kterých bych, kdybych se nevěnoval hudbě, nejspíš zůstal.

Kam se chce mladý talentovaný kluk z Kojetína, jako jste vy, dostat? Máte představu o své budoucnosti?
Představy by samozřejmě byly, ale všechno to vázne na penězích. Problém je, že pokud chcete něco dělat kvalitně, potřebujete profíky, a ti něco stojí. Celkově, a to i s nahrávacím studiem, mě jedna písnička přijde i na třicet tisíc korun.

Navíc, už jste svými klipy nahodil docela vysokou laťku, pod kterou asi nechcete jít…
No jasně, to už právě nejde. Proto si musím udržet Rooftop studio a hýčkat si tvůrce klipů Rashida Garipova.

Zajímá vás KlasiKova tvorba?
www.facebook.com/KlasiKOfficial

Chcete se pochlubit tou svojí?
zuzana.krybusova@denik.cz