Aktovky se dnes vyrábějí krásné a s tisíci možnými motivy, na druhou stranu však ani drahá značka nemusí být zárukou, že dítě nebude v důsledku jejího nošení trpět bolestmi páteře a hlavy.

Podle Michaely Tomanové, primářky Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí, by váha školní tašky měla odpovídat 10 procentům hmotnosti dítěte. Mnozí žáci však nosí náklad o dost těžší, z čehož pramení některá zdravotní rizika. „Kvůli přetěžování se mohou u vašeho dítěte objevit bolesti hlavy, páteře nebo skolióza,“ varuje.

Šárka Francírková, ředitelka organizace Šafrán dětem
Šárka Francírková: Nejhorší je cítit dusno a nevědět, o co jde

Pro prvňáčka je vhodná aktovka s pevnější konstrukcí přispívající správnému držení těla. „Ve srovnání s batohem má přehledněji řešený úložný prostor. Zejména těžší předměty, jako jsou knihy a sešity, lze vložit do kapsičky, která je co nejblíže zádům. Takto bude váha knih přenášena na tělo a záda si uleví. Batohy jsou vhodnější spíše pro starší děti,“ říká lékařka a dodává:

„Taška i batoh by měly být řádně nasazené na obou ramenou. Nošení brašny na jednom rameni je oblíbený nešvar řady školáků, který však přispívá k horšímu držení těla v důsledku nerovnoměrné zátěže zádových svalů. Příliš povolené pásy mohou zapříčinit skoliózu. Velmi utažené pásy zase přispívají k hrbení.“

Jako oko v hlavě

Stejně jako problémy se zády mohou děti výrazně handicapovat problémy se zrakem. Není nečasté, že v případě špatného prospěchu se jako viník nakonec ukáže ne lenost, nechuť se učit nebo nízký intelekt, ale prostý fakt, že dítě nevidí dobře na tabuli.

Září patří dětem
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.

Obvyklé preventivní prohlídky u praktických lékařů vady nemusí vždy odhalit, zrak dětí by měl být vyšetřen na odborném pracovišti. Podle statistik má nezjištěnou oční vadu každé 12. dítě ve věku 4 let. Přitom například neléčená tupozrakost se může stát handicapem, postupně dochází k celoživotnímu poškození zraku, někdy dokonce ke ztrátě zraku u tupozrakého oka.

Zapsat si něco do notesu je úlevné i pro naše oči, které často celé dny civí do svítících obrazovek a displejů
Pišme zase rukou! Mozek vám bude vděčný

Dítě se špatným viděním se rychleji unavuje při školních činnostech, ztrácí koncentraci, zlobí a „návyk“, který si v tomto směru dítě vypěstuje, ho pak provází dále.

„S léčbou tupozrakosti pomocí cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká. Cvičení je účinné i u starších dětí, ale začne-li se po osmém roku věku, naděje na odstranění tupozrakosti je již velmi malá.

V pozdějším věku dítěte už není možné tupozrakost zcela vyléčit a u dospělých není léčba možná vůbec. Pokud začneme s dětmi cvičit oči v předškolním období, je šance na zlepšení velmi vysoká,“ říká lékařka Eva Jerhotová z Dětského očního centra Kukátko.

Ve zdravé třídě zdravý vzduch

Za únavou a nepozorností dětí občas může být i další prostý důvod: těžký, nevětraný vzduch. Zvláště ve vyšších patrech se učitelé bojí otevřít okno a ve třídách je k padnutí. Odborníci tak říkají, že s návratem do  lavic nezačíná pouze školní rok, ale také boj o udržení těžkých víček.

psycholožka Lenka Rambousková
Nesnažte se bavit děti pořád. Klidně, ať se chvíli nudí, radí psycholožka

V nevětrané místnosti je navíc vysoká koncentrace prachu, pylu a vlhkosti, což nemá na zdraví dítěte příznivý dopad. Tyto obtíže se však netýkají pouze dětí. Špatná kvalita vzduchu snižuje výkonnost učitelů a podporuje vznik syndromu vyhoření.

Psycholožka Markéta Švamberk Šauerová říká: „Více než třetina žáků se důsledkem špatného ovzduší cítí nepohodlně a mohou dokonce pociťovat nevolnost a zvýšený tep. Hlavními příznaky jsou však bolesti hlavy, únava a pokles pozornosti. Zhoršená kvalita vzduchu ve třídách má také vliv na zvýšenou nemocnost žáků.“

Dobrou chuť
S pamlskovým zákonem a absencí automatů se sladkostmi paradoxně problémů v některých případech přibylo. Zvláště při nekonečných odpoledkách se děti vrhaly na tatranku jako na spásu, která by jim dodala energii. Dnes, pokud s sebou nemají dostatečné zásoby z domova, se nemají vrhat kam.

Rodiče by přípravu svačiny (při delším vyučování svačin) neměli podceňovat. Děti ocení nápaditost a originalitu, což se vůbec nevylučuje se zdravým stravováním. Základ svačiny by mělo představovat pečivo s ovocem a zeleninou, chuti na sladké vyjdou ochotně vstříc müsli tyčinky nebo jogurty.

Ještě důležitější je přitom dostatečný pitný režim, ve kterém, jak ukazují různé průzkumy, máme stále velký dluh.