Žádné sci-fi, ale skutečná mise: Nový teleskop bude chránit Zemi před asteroidy

Lidstvu zbývá pouhých osmnáct dní. Pak do Země vrazí obrovský asteroid. Výkonný ředitel NASA má jedinou šanci, do kosmu vysílá tým hrdinů. Jen oni dokáží do asteroidu vložit jadernou nálož a zničit jej dříve, než nastane drtivý dopad. Přesně takový scénář nabízí legendární film Armageddon. Ve skutečnosti NASA specialisty, kteří by přímo ve vesmíru tímto způsobem likvidovali nebezpečná tělesa, nemá. To ale neznamená, že by se nepokoušela Zemi před srážkou s asteroidy chránit. Nyní NASA schválila zahájení další vývojové fáze speciálního teleskopu, který má zajistit zatím nejpřesnější identifikaci nebezpečných objektů.

Vznik a vyslání nového dalekohledu do kosmu je tak o krok blíže k realitě. Teleskop Near-Earth Object Surveyor, zkráceně NEO Surveyor, by mohl začít sloužit již v první polovině roku 2026. „NASA nyní schválila přechod do designové fáze. Podstatou fungování infračerveného teleskopu dlouhého šest metrů bude posilnění planetární obrany. Konkrétně tím, že umožní astronomům objevit asteroidy a komety nacházející se i ve vzdálenosti 48 milionů kilometrů od oběžné dráhy Země,“ píše CNN.

Srážce Země s planetkou by nezabránila ani jaderná bomba, ukázala simulace

Nový teleskop se postará o to, aby nenastala ta část scénáře z filmu Armageddon, kdy na jakoukoliv záchrannou akci zbývá pouhých pár dní. „NEO Surveyor bude mít schopnost výrazně urychlit tempo, jakým je NASA schopná objevit asteroidy a komety, které mohou představovat pro Zemi nebezpečí. Zároveň je přístroj navržen tak, aby našel devadesát procent asteroidů velkých 140 metrů a víc,“ řekl Mike Kelley, vědec pracující na vývoji teleskopu. Na rozdíl od stávající techniky sloužící pro tento účel, bude nový teleskop pracovat přímo ve vesmíru. Konkrétně bude vynesen za oběžnou dráhu Měsíce.

Díky novému přístroji dostanou astronomové do ruky silnou zbraň. „Před jeho infračerveným ‚zrakem‘ se žádné nebezpečné těleso neskryje. Chceme jím rozeznat potenciálně nebezpečné objekty blízké Zemi ve chvíli, kdy do možné srážky zbývají ještě roky či dekády,“ uvedla členka výzkumného týmu Amy Mainzerová z Arizonské univerzity. Díky podrobnému popsání asteroidů a komet vyskytujících se příliš blízko naší planety jsou vědci schopni předpovědět jejich další dráhy a riziko případného střetu.

Teleskop, který nedopustí Čeljabinsk 2.0

Nově vyvíjený přístroj má rovněž rozšířit denní dobu, po kterou vědci dokáží tělesa pozorovat. „Každou noc astronomové na celém světě pilně využívají pozemní optické dalekohledy pro objevování nových objektů blízkých Zemi. Popisují jejich tvar, velikost a potvrzují, že pro lidstvo nepředstavují hrozbu. Tyto dalekohledy ovšem dokáží vesmírná tělesa zachytit pouze na noční obloze. Teleskop NEO Surveyor umožní pozorování ve dne i v noci. Konkrétně by se zaměřil na oblasti kosmu, ve kterých by se mohly objevit takové objekty, které by potenciálně nebezpečí představovat mohly,“ nastínila výhody novinky programová manažerka NASA Kelly Fastová. Ona a její tým se v agentuře věnují právě pozorování těles blízkých Zemi.

Astronauti své špinavé prádlo pálí v atmosféře. NASA ale přišla s jiným řešením

Možnost pozorování objektů pouze v noci je v současnosti pro astronomy velkou komplikací. Aktuálně sice není známé žádné těleso, které by představovalo hrozbu pro lidstvo. To ale neznamená, že ve vesmíru se právě v těchto chvílích takové nepohybuje. Jen ho zatím vědci nezachytili. „K tragickým chvílím může vést právě střet se zatím neznámým tělesem. Naposledy to ukázala událost z ruského Čeljabinsku v roce 2013. Přímo nad ním vstoupil do atmosféry meteorit, o němž vědci nevěděli. Vybuchl ve vzduchu, uvolnil přitom ale třicetkrát víc energie, než první atomové bomby,“ připomíná CNN.

V těch chvílích lidé v Čeljabinsku doslova prožili vlastní Armageddon. Záře, kterou kosmické těleso vytvořilo, byla mnohem silnější než Slunce. „Poškozeno bylo přes 7000 budov a zranění utrpělo více než tisíc lidí. Rázová vlna vysklila okna vzdálená 93 kilometrů od místa výbuchu,“ píše CNN.

Vědci příchod meteoroidu nezaznamenali. „Neviděli jej, protože přiletěl ze stejného směru, jako je Slunce. Se současnou technikou zatím není možné něco takového odhalit,“ vysvětluje CNN.

NEO Surveyor by se ale díky infračerveným senzorům měl dokázat vypořádat i s takovou situací. „Tím, že umožní vyhledávat Zemi blízké objekty směřující od Slunce, pomůže teleskop astronomům odhalit riziková tělesa, která k planetě zamíří na denní obloze. Předpokládáme, že se ve vesmíru nachází zhruba 25 tisíc Zemi blízkých objektů, které by svojí velikostí dokázaly zničit oblast velikou jako Jižní Kalifornie,“ přiblížila Amy Mainzerová z Arizonské univerzity.

Jaderná bomba? Raději odklonění

I když je objevení a popsání asteroidů či komet potenciálně nebezpečných pro Zemi velmi důležité, vědci musí myslet i na další krok. Co s nimi, pokud opravdu nastane situace, kdy by mohly proniknout do zemské atmosféry a narazit do planety. NASA zatím za nejpravděpodobnější scénář považuje možnost odklonit je. „Již přístí rok bude agentura testovat svoji technologií na vychylování asteroidů," uvádí CNN.

Konkrétně půjde o misi se zkratkou DART, tedy Double Asteroid Redirection Test. Vůbec první mise NASA na obranu Země nakonec od scénáře filmu Armageddon nebude mít zase tak daleko. Jen nepůjde o umístění jaderné nálože do vnitřku asteroidu.

Cílem mise se stanou dvojčata. Asteroid Didymos, široký 805 metrů a jeho vlastní menší měsíc, 160 metrů široký Dimorphos. Ve skutečnosti jde o binární asteroid, tedy situaci, kdy dva objekty obíhají kolem společného těžiště. To, že má Didymos menší dvojče, se zjistilo před dvěma dekádami. A podíl na tom mají Češi. „V roce 2003 astronom Petr Pravec v observatoři Ondřejov pozoroval tehdy ještě nepojmenovaný asteroid, když si všiml, že má objekt později nazvaný Didymos satelit,“ připomíná NASA na svém webu.

Hawking měl pravdu. Černé díry se nezmenšují, potvrzují to nové výpočty

Důkazy o existenci Dimorphosu se množily, až byl oficiálně potvrzen. Svůj název dostal ve chvíli, kdy se NASA rozhodla, že se dvojice stane ideálním cílem pro provedení testu technologie vychýlení asteroidu z dráhy. Rozhodnutí padlo loni. A test se uskuteční již velmi brzy. „Ve druhé polovině roku 2022 se Didymos a Dimorphos dostanou poměrně blízko Zemi, proletí ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od planety. A tehdy nastane perfektní chvíle pro uskutečnění mise DART,“ vysvětluje NASA.

Vesmírná loď DART při misi řízeně nabourá do Dimorphosu, aby změnila celkový pohyb binárního asteroidu ve vesmíru. „Kolizi zaznamená LICIACube, satelit v podobě kostky, jenž poskytne Italská vesmírná agentura. Satelit poletí nejdříve na lodi DART. Oddělí se od ní těsně před srážkou a zaznamená, co se stane,“ popisuje misi CNN.

Jak zmiňuje NASA, po několika letech od mise DART nastane chvíle pro Evrospkou vesmírnou agenturu (ESA). Ta při misi Hera blíže prozkoumá, co se s Didymosem a Dimorphosem stalo. „Náraz pravděpodobně změní Dimorphosovu rychlost obíhání Didymosu a to o jedno procento. To sice nezní jako velké číslo, ale ve skutečnosti to bude znamenat že se doba obíhání změní v rozsahu několika minut a pozorovatelné to bude i dalekohledy ze Země," píše CNN. A bude to vůbec poprvé, co lidstvo nějakým způsobem změní podobu fungování vesmírného systému v měřitelném rozsahu.

Dopad meteoritu - žádné sci-fi

Identifikace nebezpečných kosmických těles je jedním z hlavních úkolů nejen NASA, ale i jiných organizací zaměřených na vesmír. I když se to, co prezentují scénáristé v katastrofických, akčních a sci-fi filmech, může zdát velmi přehnané, na místě podle odborníků není ani myslet si, že něco podobného se nikdy nemůže stát.

Nezbedné planety mohou mít obyvatelné měsíce, tvrdí vědci. Našli kandidáty

Jen před několika dny, 30. června, uplynulo 113 let od jedné z největších srážek asteroidu se Zemí v moderních dějinách planety. „V roce 1908 velký meteorit dopadl dopadl do tajgy u řeky Podkamennaja Tunguska na ruské Sibiři. Tento dopad srovnal se zemí les o rozloze 770 metrů čtverečních. Síla nárazu byla tak velká, že ve městě vzdáleném přes 64 kilometrů odhodila jeho obyvatele k zemi,“ připomíná CNN. Velikost plochy, kterou asteroid zcela zničil, byla větší, než je rozloha Prahy a Brna dohromady.

Do roku 2010 NASA dokázala objevit 90 procent všech vesmírných těles, klasifikovaných jako blízké Zemi, s velikostí nad kilometr. Z menších objektů, jaké má odhalovat právě nový teleskop, zatím identifikovala 40 procent.