Dinosauři žili celoročně i v nehostinné Arktidě, tvrdí vědci. Mají důkazy

Žít v arktických oblastech nebylo žádným medem ani v době, kdy svět obývali dinosauři. Jak ale naznačují nejnovější zjištění vědců, pravěcí tvorové Arktidu obývali celoročně. A dokonce tam rodili a vychovávali mláďata. „Pro toto tvrzení vědcům jako důkazy slouží fosílie, svědčící o minimálně sedmi druzích dinosaurů, kteří žili a množili se v oblasti Prince Creek na severu Aljašky," uvádí CNN. Studie rovněž podporuje tezi, že dinosauři bylo teplokrevními tvory. Autoři článek zveřejnili v recenzovaném vědeckém časopisu Current Biology.

Najez se a zemři. Vědci prozkoumali žaludky obětí krvavých indiánských rituálů

Jeden z původních předpokladů o životě dinosaurů v arktických oblastech byl, že se tam vyskytovali pouze po určitou část roku. Tedy tehdy, když na dnešní Aljašce vystoupaly teploty a ustoupila tma. Vědci ale tvrdí, že něco podobného se nedělo. „Je velmi nepravděpodobné, že by dinosauři porodili v oblasti a poté migrovali do míst s teplejším podnebím. Jejich malá mláďata by nebyla schopná absolvovat tak dlouhou cestu před začátkem dlouhé, tmavé a studené arktické zimy," řekl autor nové studie, ředitel Muzea severu Aljašské univerzity Patrick Druckenmiller. Muzeum nabízí největší samostatnou sbírku fosílií aljašských stavovců i bezstavovců.

Podmínky, které museli dinosauři vydržet, byly opravdu nepříznivé. Průměrná teplota v oblasti se před více než 70 miliony let pohybovala kolem 5,5 stupně Celsia. „Po čtyři měsíce byli dinosauři rovněž ponořeni do úplné tmy. Ta ještě ztížila životní podmínky v i tak drsném podnebí," nastínil Druckenmiller.

Podle toho, co mají vědci k dispozici se zdá, že dinosauři i se svými potomky žili v Arktidě celoročně. „Nenašli jsme sice skořápky vajec, ale objevili jsme dinosauří embrya a pozůstatky mláďat. Ty by nám měly poskytnout větší přehled o životě těchto zvířat," poznamenal Druckenmiller. Kosti a zuby jsou podle něco cennějším úlovkem, než pouhé skořápky, protože více vypovídají o tvorech, kterým patřily.

Teplokrevní dinosauři?

Nová studie je přínosná rovněž v tom, že podporuje teorií o teplokrevných dinosaurech. Teplokrevnost či studenokrevnost ukazuje, jakým způsobem jsou živočichové schopni udržovat svou tělesnou teplotu na konstantní úrovni. Studenokrevní tvorové jsou závislí na tom, že přijímají teplo ze svého okolí. Tím pádem se jim nedaří tak dokonale udržet teplotu konstantní. Do této skupiny patří například obojživelníci, hmyz či plazy. I proto se tak rádi vyhřívají na slunci.

Jako gangy. Každá tlupa šimpanzů se zdraví jiným potřesením ruky, zjistili vědci

Naopak teplokrevní tvorové udržují teplotu těla činností jeho samotného. Dokáží ji zvyšovat i snižovat. Výraznou roli v tom sehrává metabolismus. Typické je to pro cicavce.

Teorie, že mezi teplokrevní živočichy patřili i dinosauři, není nová. Aktuálně zveřejněná studie Druckenmillera a jeho týmu s ní ale pracuje poměrně ve velké míře. „Pro myšlenku teplokrevnosti dinosaurů znamená velkou podporu," podotkl pro CNN Anthony Fiorillo, odborník z Institutu pro výzkum Země a lidstva na Jižní metodistické univerzitě v Dallasu. Fiorillo nebyl součástí výzkumného týmu.