Jak tvrdí, na počátku podnikání se museli rozhodnout, zda se zaměří pouze na cukrárnu, nebo budou pokračovat také v obchodě, který dříve vlastnili. „Když jsme uvažovali o tom, že převezmeme cukrárnu po mamince mé manželky, měli jsme ještě obchod s potravinami. Ale rozhodli jsme se, že chceme jednu věc dělat pořádně a na plno, a proto jsme od obchodu upustili,“ vysvětlil Kamil Kráčmar.

Jak dodal, budovu cukrárny museli celou zrekonstruovat a jediné, co jí ponechali, byl její původní název. Cesta obou manželů k podnikání s cukrovinkami byla předurčena jejich profesí.

„U mé ženy to bylo jasné. Její rodiče v tomto oboru pracovali šestnáct let a bylo zřejmé, že i ona se vydá stejným směrem. Já jsem se o tuto profesi začal zajímat v době, kdy jsem dělal překladatele z italštiny pro prezidenta cukrářů,“ vysvětluje Kamil Kráčmar. Jak dodal, jeho prioritou je káva a zmrzlina a jeho manželka se zaměřuje spíše na zákusky.

Svou cukrárnu manželé Kráčmarovi začali postupně rozšiřovat, nakupovat nové stroje na zmrzlinu a na kávu a v neposlední řadě se snaží vydělané peníze znovu investovat do svého podnikání.

„Naše práce je pro nás určitým druhem seberealizace. Je pravda, že je časově náročná, ale chceme, aby naši zákazníci byli spokojeni a do naší cukrárny se vraceli,“ říká Kamil Kráčmar.

A právě na kvalitě nabízených výrobků a spokojenosti svých zákazníků si manželé Kráčmarovi nejvíce zakládají. „Jde nám o kvalitu, nikoli o kvantitu. Když jsme začali s cukrárnou, tak nám maminka mé manželky řekla, že až nás náš zákazník pochválí, tak nás to bude hřát víc než tisícikoruna v kapse. Tenkrát jsme jí nevěřili, ale postupem času jsme jí dali za pravdu,“ dodal na závěr s úsměvem Kamil Kráčmar.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z PŘEROVSKA

Moje PřerovskoSportKulturaPodnikáníČerná kronika