Jenomže se specializovala pouze na obnošené dětské oblečení. „Před revolucí jsem měla možnost kupovat dceři oblečení v Tuzexu. A když z něho vyrostla, tak jsem ho ještě prodala kamarádkám.

Tak vznikla myšlenka, proč nedělat takové obchody ve velkém,“ říká Švejnochová. První bazar pod názvem Pexeso založila v roce 1990 a u jejího obchůdku se každé pondělí točil čtyřzástupový had. Bylo totiž „čerstvé zboží“, kdy maminky chodily prodávat a nakupovat hadříky pro děti. Některé se ani na pultě neohřály.

Podnikání Věře Švejnochové šlo a postupně se vyšvihla ještě výš. V době svých největších úspěchů vlastnila síť sedmi bazarů – pět jich měla v Přerově, jeden v Lipníku a Prostějově. K oblečení postupně přibrala i jiné použité zboží – od drobného porcelánu, přes kola, lyže, televize až po nábytek. „Teď je ale podnikat čím dál tím těžší. Když se dívám zpětně, tak jako nejlepší vidím období let 1993 až 1996. To byla doba, kdy člověk mohl zasadit do země hůl a vyrostl strom,“ říká s nadsázkou.

Z někdejších sedmi bazarů má už dnes jenom dva a z jedenácti zaměstnanců zbyla jedna prodavačka. Podle ní se na nepříznivé situaci v síti obchodů „z druhé ruky“ podepsal fakt, že téměř každé město je obšancováno super, hyper a mega markety. „Tam lidem nabízejí zboží s výhodnými půjčkami, odkladem plateb a podobně. A na takové nabídky zákazníci slyší,“ konstatuje sympatická podnikatelka.