Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.

Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu je uvedeno umělcovo jméno a letopočty jeho narození a úmrtí. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.

Na rubu je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka místa, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Jedno z nich, socha Lstivosti, zabírá prakticky celou pravou stranu mincovního pole.

„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci," uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl. V opisu rubové strany je vyražen text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA".

Pražská mincovna motiv razí do zlata i stříbra, přičemž medailon ze žlutého kovu váží 15,56, stříbrný pak 31,1 gramu. Obě varianty jsou dostupné v provedení povrchu označovaném běžná kvalita i jako proof (leštěná mincovní plocha). Ve všech případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.

Významnou stopu zanechal nejen v Praze

Matyáš Bernard Braun se narodil 24. 2. 1684 v rakouské obci Sautens, řemeslu sochařskému se vyučil v Salzburgu. Na jeho umělecký vývoj měla vliv díla Berniniho a Michelangela, která ho zaujala při pobytu v Itálii.

Už jako známý sochař se kolem roku 1710 usadil v Praze, kde se uvedl působivým pískovcovým sousoším Sen svaté Luitgardy, umístěném na Karlově mostu. (Originál se dnes nachází v lapidáriu Národního muzea, most zdobí kopie).

V Čechách po sobě Braun zanechal výraznou stopu, čemuž pomohla i spolupráce s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou a dalšími umělci, mezi nimiž byl i český barokní malíř Jan Kryštof Liška. Společně s Kaňkou se Braun podílel na výzdobě Černínského paláce na Hradčanech, kostela svatého Klementa v Klementinu nebo například Vrtbovské zahrady na Malé straně.

Braunovo dílo je možné obdivovat i na mnoha místech mimo Prahu. K nejzajímavějším patří galerie alegorických soch na terase před hospitálem v Kuksu. V Braunově díle pokračoval jeho syn Antonín, který dílnu převzal ještě za otcova života. Matyáš Braun skonal 15. 2. 1738.

(miu)