Start Black Heart nebyl jednoduchý. „Začalo to tak, že jsem chtěl v roce 2006 do České republiky získat jednu značku z USA. Ale ta měla distributora v Holandsku. S tím jsem si dal sraz v Berlíně. Přijel jsem tam, ale oni nechtěli jen distribuci, takže jsme se nedohodli. Nakonec jsem si řekl, proč tedy neudělat vlastní značku. A tak to všechno začalo. No a nakonec jsem udělal dobře, protože distribuce té značky pak za pět let skončila,“ říká Jan Hradil.

Tak se začal rozvíjet příběh Black Heart. „Začátky byly samozřejmě těžké. První várka triček, to jsem ještě zažehloval doma žehličkou, bylo to pro kluky, se kterými jsem tehdy skejtoval. Tak to celé vzniklo,“ vzpomíná Hradil. A proč zrovna název Black Heart? „To vymyslel můj kolega, že jsme vlastně takoví černosrdcaři, z okraje společnosti. Vypadlo to z něj na jedné party, líbilo se mi to, tak jsme Black Heart,“ vysvětluje.

Stará budova mlékárny. Dvůr Kinského
Zákaz pomazánkového másla? Odbyt mlékárně neklesl, lidé ho kupovali na protest

Cesta od úplného začátku k již známé značně ovšem teprve začínala. „Vlastně do teď jsem v podstatě garážová firma, ne nějaký mega podnik. Můj první odběratel byl skejt shop. Tam byly tři designy triček a dva kšiltovek. Od toho jsem se odrazil. A pak přes kámoše, tak se to rozjelo. Udělali jsme první eshop, tam nám první půl rok nepřišla ani jedna objednávka. Pak jsme udělali lepší eshop a pomalu se to začalo nabalovat, jako sněhová koule,“ říká Hradil.

To dnes přes eshop prodává svoje výrobky nejen po České republice, ale také do zahraničí. „Máme svoje prodejce v Čechách a pak také v Evropě. Dodáváme do Německa, Francie, Polska, Belgie nebo Nizozemska,“ podotýká.

Kromě eshopu Black Heart také prodává na nejrůznějších akcích. „Jezdili jsme na motorkářské akce a srazy amerických aut, protože na to jsme vlastně zaměření. A lidem se to začalo líbit, dostali jsme se do podvědomí. V začátcích jsem tam jel, koupil jsem si v obchodě jídlo, a protože jsem neměl ani ledničku, tak jsem to měl za kolem pod autem ve stínu. Takové byly začátky, když si na to vzpomenu, tak to bylo hrozné. Byl jsem rád, že jsem vůbec něco prodal. Kdybych měl velký kapitál na začátku, tak by to asi šlo rychleji, ale skutečně jsem začínal od v podstatě nuly,“ říká.

Originální sortiment

Rozmanitý sortiment je originální, odlišný od obvyklých věcí. „Navrhuju to já, pak to upravuje designér. Každý půl rok je nová kolekce, nyní na jaro třeba chystáme pětadvacet pánských a patnáct dámských grafik. Děláme i helmy, rukavice a další doplňky pro motorkáře. Na začátku byly hot rody, rokenrol, pin upky. Chceme se lišit, nechceme se oblékat v řetězcích,“ vysvětluj Hradil.

Nejvíce na odbyt jdou trička, kšiltovky nebo ponožky. „Ty vůbec nestačíme dodělávat. A pak se na to nabalují další věci, hodně je zájem o helmy a rukavice. Ale trička, to je klasika. Z legrace jsem třeba udělat tričko Fichtl, no a to je nejprodávanější. Na tom všichni v mládí jezdili, takže se to začalo kupovat, komunita motorkářů u nás je,“ přibližuje vznik zatím největšího prodejního hitu.

David Franke otevřel ve Španělsku první český Bernard Pub.
Podnikatel si splnil sen. Ve Španělsku otevřel hospodu, čepuje pivo z Humpolce

Mikiny, trenýrky, ponožky a potisky, to vše se vyrábí v České republice, košile, kabelky a věci pro motorkáře, ty jsou ze zahraničí. „Hodně motorkářů už lpí na tom, co mají na sobě, chtějí na motorce vypadat dobře. Je pravda, že někteří ještě třeba mají pořád na motorkách třásně, jako v devadesátých letech, kalhoty jako Old Shatterhand. Ale teď už je to hodně o funkční módě. Nyní se dělají kalhoty s chrániči, na kterých ani nepoznáte, že jsou na motorku, vypadají jako klasické rifle. Zaměřujeme výrobu tak, aby to vypadalo jako lifestylové oblečení. Aby se v tom mohlo jezdit a nedalo se poznat, že je to na motorku. Zboží je víc, máme lidem co nabídnout,“ říká Hradil.