Dostavba cyklostezky Bečva v Hranicích, která vede po pravém břehu Bečvy, se nezastavila ani nyní. Letos 13. března se začal stavět další úsek. Ten naváže na cyklostezku, která nyní končí u Partyzánské ulice, a bude pokračovat až k mostu v ulici Mostní. I na financování této cyklostezky se Hranicím podařilo získat dotaci a projekt je spolufinancován z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Celkem by tato cyklostezka měla stát 4,6 milionu korun, dotace činí 85 procent nákladů, tedy asi 3,7 milionu korun. Zbylých 900 tisíc je podíl města Hranice.
„My navazujeme v letošním roce další částí, kterou jsme nyní začali stavět. Pokračujeme po pravém břehu dál až do Kropáčovy ulice k mostu, který je hlavním přes Bečvu a vede směrem do sportovního areálu a do lázní Teplice nad Bečvou. To se nyní staví, mělo by to být hotové do konce června. Tím pádem bychom měli z větší části tuhle cyklostezku dokončenou,“ řekl Daniel Vitonský, starosta Hranic.
Nyní budovaná cyklostezka bude mít návaznost i na druhé straně řeky, kde bude pokračovat směrem k Černotínu. A to jednak přímo do obce a jednak k připravované lávce, která spojí oba břehy řeky. Nový úsek dlouhý 795 metrů pomůže v odklonění cyklistické dopravy z velmi frekventované silnice I/35. Cyklisté pak mohou přejet na druhou stranu Bečvy buď po mostě, nebo přes jez a pokračovat dál po proudu.
Všechny tyto stavby navazují na projekt I. etapy výstavby cyklostezky Bečva, který se realizoval v roce 2018. Ten stál více než 16 milionů korun a fondy EU na něj vydaly 13,7 milionů korun.
Hranice jsou v budování cyklostezek velmi agilní, k čemuž přispívá i rovinatý charakter města v okolí řeky. Už brzy by mohla být celá síť cyklostezek ve městě kompletní. Hojně k tomu přitom přispívá i pomoc z fondů EU. Hranice nyní připravují další nové úseky, zejména cyklostezku Žáčkova, která by měla vylepšit úsek od sportovního areálu dále kolem Pískáče. Zároveň již začala výstavba nového úseku Tovární – Římský most, který naváže na síť cyklostezek na severním konci Hranic.
„Poslední část, která ještě chybí, je sportovní areál Žáčkova ulice. Zde cyklisté museli najet na takovou panelku, kde byl provizorní cyklopruh, jezdí tam společně s auty, která jedou do zahrádkářských kolonií. V tuto chvíli máme projekt a stavební povolení, v příštím roce budeme žádat o dotaci a chtěli bychom tuto část dokončit. Pak bude mít město Hranice cyklostezku Bečva na svém území hotovou a propojenou tak, jak by to mělo být,“ uvedl starosta.
Město přitom cyklostezky nejen staví, ale ty starší také udržuje, aby je mohli cyklisté bezpečně využívat. Letos udělalo velkou opravu úseku Rybáře – chatová oblast Dříň.
Zájem turistů
Cyklostezky a s nimi spojený rozvoj cykloturistiky městu přinášejí pozitiva. V Hranicích už zaznamenali zvýšený počet návštěvníků. „Vidím hlavně v informačním centru, které máme na zámku, spoustu cyklistů, kteří shání informace. V loňském roce jsme se zapojili do akce, která probíhala na cyklostezce Bečva. Byla právě o tom, že cyklisté sbírali samolepky nebo razítka, když navštívili smluvního partnera a utratili tam peníze. Pak se losovalo o různé ceny. To jsou akce, které se snaží turisty přilákat do měst a na různá místa,“ uvedl Vitonský.
„Vidím hlavně v informačním centru, které máme na zámku, že přibyla spoustu cyklistů, kteří shání informace.“
Daniel Vitonský, starosta Hranic
A prozradil také něco z plánů do budoucna. „V současné době se snažíme oživit značku Moravská brána ve spolupráci s nedalekým Lipníkem nad Bečvou. Pracujeme na aktivitách, které pro cyklisty po cyklostezce Bečva propojí obě města. Vyloženě se to nabízí. Nad Lipníkem je hrad Helfštýn, v Hranicích nejhlubší propast, jeskyně, máme zde sportovní areál. Takže se snažíme vymyslet systém vzájemné propagace, aby sem lidé přijeli a řekli si: tady zůstanu, přespím dva tři dny a můžu si udělat cyklovýlety po okolí,“ podotkl starosta Hranic.
Daniel Vitonský: Bez podpory z fondů EU by nebylo možné stavět nové stezky pro cyklodopravu
Infrastruktura pro cyklisty je pro Hranice v Olomouckém kraji velmi důležitá. A nejde jen o cyklostezku Bečva, jejíž první etapu město vybudovalo s přispěním evropské dotace přesahující 13 milionů korun. O významu a užitečnosti cyklostezky pro obyvatele je přesvědčen také starosta města Hranice Daniel Vitonský.
Daniel Vitonský, starosta HranicCo vše se vybudovalo v rámci akce Cyklostezka Bečva – pravobřežní trasa, I. etapa?
Šlo o pokračování cyklostezky Bečva. Ta je páteřní trasou ze Vsetína a Valašského Meziříčí směrem na Lipník nad Bečvou a Přerov. Onen konkrétní úsek měřil přes dva kilometry. A určitě by nebylo možné stavět bez dotačních titulů. Cyklostezky kolem Bečvy jsou trošku náročnější i co se týká podmínek Povodí Moravy. To po nás požaduje zcela jiné únosnosti a provozní potřeby, které má nová cyklostezka mít. Protože nejde jen o to, že po ní projedou cyklisté, ale musí tam projíždět i těžká technika Povodí Moravy kvůli údržbě břehů. Své požadavky mají i Lesy České republiky, které mají u řeky také svoje zájmy a území, kam se potřebují dostat. Takže stavba není jen o tom, jak by si mohl někdo myslet, že se shrne kousek pole a natáhne se asfalt. Je to náročnější. Jde v podstatě o víceúčelové komunikace, aby se také majitelé přilehlých pozemků mohli dostat ke svým nemovitostem.
Jak moc je taková stavba cyklostezky na břehu řeky náročná? Třeba ve srovnání s nějakou typickou stezkou po poli vedle silnice.
Podloží je prakticky stejné, jaké má cyklostezka někde jinde než na břehu řeky. Musí zde být jiné konstrukční vrstvy z hlediska únosnosti vzhledem k pohybu těžké techniky, která tam musí jezdit. Třeba Povodí Moravy na stezku pravidelně posílá traktory, které sečou břehy řeky. Tomu musejí odpovídat konstrukční vrstvy.
„Myslím, že i vzhledem k frekvenci provozu nebude od věci myšlenka vybudovat druhou stezku na protějším břehu řeky.“
Takže, s trochou nadsázky, je vše připravené i na to, že kola jsou v elektro verzi stále větší a těžší?
No zrovna tato cyklostezka vůbec nepozná, že po ní něco takového jede. Je pravda, že cyklostezka Bečva je čím dál frekventovanější, hlavně od Hranic směrem k Lipníku jsou vyhledávané destinace. Jezdí se do Oseku na Jadran, stále častěji začínají využívat tento úsek bruslaři. Myslím, že i vzhledem k frekvenci provozu nebude od věci myšlenka vybudovat druhou stezku na protějším břehu řeky.
Jaké další etapy na tu první navazovaly?
Jako město jsme potom udělali úsek od sportovní haly Naparia do Teplic nad Bečvou. Vede kolem informačního centra v Teplicích, které zase slouží pro nejhlubší propast na světě. Jde tedy o vyhledávané místo na cyklostezce. Pak už byla, bohužel, špatná dostupnost směrem do Ústí. Cyklisté museli jet normálně po komunikaci. Po pravém břehu bude vybudována další část stezky. V Ústí pak vzniká most, který je přes celou šířku koryta řeky Bečvy. Tato část cyklostezky stála kolem 120 milionů korun, jen samotný most byl vysoutěžený zhruba za 80 milionů. Přispělo i město Hranice. Tuto část cyklostezky realizuje mikroregion Hranicko, jehož součástí je i naše město. Nad rámec mikroregionu jsme přispěli šesti miliony korun na tento úsek cyklostezky, která není na našem katastru, ale považujeme za důležité, aby vše bylo propojené. A také, že lidé z Hranic budou nový úsek hodně využívat.
Je pro město Hranice infrastruktura pro cyklisty důležitá, kladete na ni velký důraz?
Snažíme se na to dávat hodně velký důraz a snažíme se každý rok něco vybudovat. Když pominu cyklostezku Bečva, tak jsme v letošním roce zahájili další stavbu cyklostezky do Hranic ze směru od Stříteže a Bělotína. Dosud byla hotová jen k takzvanému Římskému mostu a potom se stáčela na Potštátskou ulici a hlavní cestu. Cyklisté pak zase museli jet společně s auty. Nyní stavíme cyklostezku od Římského mostu, která vede podél železniční tratě a vyústí u průmyslového areálu bývalé Sigmy. Zde už bude navazovat na stávající cyklostezky. Takže pak už město bude cyklostezkami snad propojené ze všech stran. Nejtěžší úkol pak pro nás je, abychom našli vhodné silnice nebo chodníky, které se dají rozšířit a cyklisty bezpečně provedou městem.
Z evropské dotace šlo na první etapu pravobřežní trasy 13 milionů korun. Byla to velká pomoc? Mohlo by se vše uskutečnit v takovém rozsahu bez ní?
Jak už jsem zmínil v úvodu, určitě by cyklostezky bez nějakých dotačních titulů nebylo možné stavět. Taková stavba na břehu řeky musí navíc odpovídat předpisům a požadavkům, je tedy o něco náročnější než jinde.
61
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
