Pod návrhy tří pamětních ražeb, které tvoří ucelenou dárkovou nebo sběratelskou kolekci, jsou podepsaní známí čeští medailéři: Majka Wichnerová, Zbyněk Fojtů a Luboš Charvát. Zajímavostí je, že všechny motivy pochází ze soutěže na stříbrnou minci 200 Kč, kterou Česká národní banka vyhlásila loni. „Komise pro posuzování návrhů na české peníze může pro realizaci mince vybrat pouze jeden návrh. Těch opravdu kvalitních nápadů se ale v soutěži pochopitelně sešlo víc a byla by škoda, aby zůstaly v zapomnění. A právě z těch nejzajímavějších vybírala emisní rada Pražské mincovny motivy pro tuto kolekci," vysvětlil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.

Extrémně nízký náklad

Pamětní ražby Jan Perner vznikají ve dvou velikostech: o průměru 34 a 37 milimetrů. Přičemž ty větší, určené hlavně sběratelům, mají na hraně vyražené unikátní pořadové číslo. „Zájemci mohou vybírat ze tří různých úprav povrchu, kromě leštěného, označované jako proof, je to standardní mincovní kvalita a nechybí ani stále populárnější patina," upřesnil mincmistr.

Za zmínku stojí velmi nízký náklad jednotlivých verzí. Například větších stříbrných odražků v patinové úpravě vzniklo pouhých pět exemplářů. Nejpočetnější a zároveň nejlevnější je pak kategorie ražeb o průměru 34 milimetrů v provedení proof: těch mincovna vyrazí 500 sad. Distributoři kolekci s Janem Pernerem v této verzi nabízejí za necelých 2 400 korun a je určena především jako reprezentativní dárek.

Vrcholem nabídky je pak sada tří zlatých ražeb. Existuje však pouze jako jediný exemplář v provedení proof a jediný ve verzi běžná kvalita. Minimálnímu nákladu ovšem odpovídá i cena: budoucí majitel si tuto unikátní kolekci pořídí za čtvrt milionu korun.

Podrobnější informace o celé emisi poskytují numizmatické stránky www.zlate-mince.cz. Do vyhledávacího okénka stačí zadat heslo PERNER SADA.

Technik a vizionář

Jan Perner se narodil 7. září 1815 v Bratčicích. Do učebnic dějepisu vstoupil především jako projektant a úspěšný stavitel železnic na území Čech a Moravy. Méně známé je, že nějaký čas předtím pracoval také na výstavbě ruské železné dráhy mezi Petrohradem, Carským Selem a Pavlovskem. Tam mu šéfoval František Antonín Gerstner, syn železničního průkopníka Josefa Gerstnera. I když se nakonec s autoritářským nadřízeným neshodl a Rusko brzy opustil, získané zkušenosti byly k nezaplacení. V roce 1837 nastoupil na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda, podílel se hlavně na úsecích z Břeclavi do Brna a z Ostravy do Osvětimi. O pět let později se stal vrchním inženýrem státních drah a převzal vedení trasovacího oddílu. Mezi Vídní a Prahou prosazoval variantu dráhy, která povede přes Olomouc a dále Polabím. Jeho projekt v konkurenci dalších šesti zvítězil a stavba, do níž se následně zapojily tisíce dělníků, mohla začít. Když 20. srpna 1845 v 6 hodin a 20 minut ráno vyrazil z Olomouckého nádraží vlak tažený lokomotivou s názvem Čechy a řízený Janem Pernerem, byla to událost celonárodního významu.

Tragická nepozornost

Jan Perner zemřel na následky zranění, které si způsobil 9. září právě při cestě vlakem. Po výjezdu z choceňského tunelu sestoupil na schůdky vagonu, zřejmě aby si prohlédnul portál tunelu a vzápětí byl zasažen sloupem u nádražních vjezdových vrat. Zranění podlehl druhý den. Stalo se tak jen deset dnů od zahájení pravidelné osobní dopravy mezi Olomoucí a Prahou.
Jméno Jana Pernera dnes nese Dopravní fakulta univerzity v Pardubicích a připomíná ho také jeden z expresů Český drah, který byl po něm pojmenován. (miu)