„Odpoledním spánkem jsem se prospal do titulu. Až se mě budou děti ptát, jak jsem vyhrál německý titul, řeknu jim, že ani nevím, nějak jsme přestali trénovat, hrát, najednou jsem si takhle zdřímnul a byl jsem titulovaný házenkář,“ uvedl Horák se smíchem pro ČTK.

Německá liga totiž zůstala kvůli pandemii koronaviru nedohraná. Po 26 zápasech vedl Kiel s dvoubodovým náskokem před druhým Flensburgem, sezona přitom měla mít 34 kol. Zástupci všech ligových klubů hlasováním rozhodli o způsobu, jak bude letošní ročník vyhodnocen.

„Poslední zápas proběhl už asi před měsícem. Určitě by bylo lepší oslavit to na hřišti s fanoušky, vyhrát to všechno a užít si to. Je to fajn, ale má to takovou příchuť něčeho neúplného. Ale zase to není tak, že bychom si to nezasloužili,“ zmínil Pavel Horák.

Pro rodáka z Přerova se jedná o největší úspěch kariéry. Má za sebou německá angažmá, triumf s Kielem, který vede krajan Filip Jícha, se však s ničím jiným srovnat nedá.

„Německý titul se řadí na nejvyšší pozici v mé házenkářské kariéře. Těžší ligu jsem nehrál,“ přitakal Horák. „Ještě by to mohl vyrovnat titul v Lize mistrů, tam se taky můžeme takhle prokalkulovat daleko,“ smál se.

CO LIGA MISTRŮ?

Poslední duely nejprestižnější klubové soutěže se odehrály 1. března.

„Říkali, že když se nestihne odehrát osmifinále, postoupila by z něj ta družstva, která byla líp postavená ve skupinách. Kdyby se neodehrálo kvůli omezením ani čtvrtfinále, opět by šli dál ti lépe postavení, takže my bychom se takhle dostali až do Final Four,“ vtipkoval Horák.

Obrannému specialistovi v Kielu končí jednoletá smlouva. Co bude dál, v současné době pandemie, která do klubů přináší finanční nejistoty, nikdo neví.

„Jednalo se a pak do toho přišel koronavirus, takže to všechno zhatil. Uměli by si představit tu naši spolupráci ještě o jeden rok prodloužit,“ nastínil Pavel Horák.

Ve hře je ale také varianta konce bohaté kariéry. Zvlášť, když Horáka momentálně trápí bolavé koleno.

„Teoreticky se může stát, že už jsem tímhle vklouznul i do házenkářského důchodu. Všechno je možné. Každopádně se budu udržovat dál, jinak by se mi ta zranění a opotřebení sportem, která jsem si způsobil, ozývala. Asi by mi to potom neulehčovalo normální život,“ nechává si Horák čas na rozhodnutí.