O historicky první medaili pro přerovské ženy jsme se zmínili v úvodním díle seriálu. Po bronzu z roku 1995 se na další úspěch v nejvyšší soutěži čekalo čtyři roky. A pak to stálo za to. Tým převzal před sezonou 1998/1999 uznávaný trenér Jan Kozák s jasným cílem – konečně do Přerova dostat prvoligové play-off. Do perspektivního kádru kolem Dočkalové, Hlaváčkové, Stejskalové či Hradilové navíc vedení dokázalo přivést reprezentantku Martinu Bobrovskou nebo první cizinku v historii klubu, Chorvatku Danielu Bakičovou ze Záhřebu (očekávání však nenaplnila).

SBC Hanácká kyselka Přerov v dobách největší slávy.Zdroj: Archiv Nového Přerovska

„Jedním z cílů je vybudovat stabilní kádr, který by zůstal pohromadě dva až tři roky,“ přál si tehdejší prezident SBC Hanácká kyselka Přerov Josef Kulíšek. Právě tak začala dva roky dlouhá éra, během níž přerovské ženy nestačily pouze na suverénní „evropský“ tým brněnských Žabovřesek.

Vlastně nejblíže skalpu týmu, který v na přelomu tisíciletí bojoval o medaile v Eurolize, byly Přerovanky v prosinci roku 1998, kdy doma padly 63:66, a to ještě Brňankám hodně pomohli rozhodčí.

Jinak Hanačky sbíraly v sezoně hlavně výhry, do čtvrtfinále s Lachemou Brno šly ze třetího místa po nadstavbě. Podařilo se jim však zvítězit 2:0 na zápasy. Klíčovou semifinálovou sérii s Kralupami nad Vltavou pak Přerov otočil ze stavu 0:2 a v pátém utkání ukořistil výhru a stříbrnou medaili. To bylo maximum, ovládnout finále proti Žabovřeskám bylo ve sféře science fiction.

SBC Hanácká kyselka Přerov v dobách největší slávy.Zdroj: Archiv Nového Přerovska

„Přesvědčil jsem se, že práce s ženami je mnohem těžší než s muži. Děkuji všem hráčkám, předvedly velkou snahu, ale nebyla vždy maximální,“ loučil se s týmem kouč Jan Kozák, kterého po stříbrné sezoně nahradil Lubor Blažek.

Mimochodem, Přerovanky v roce 1999 přeci jen jeden titul slavily. Starší dorostenky pod vedením trenérů Kocfeldy a Pavelky na domácí palubovce slavily prvenství v Přeboru České republiky, ve finále vyzrály i na Žabovřesky.

Evropu hrát nemohly kvůli hale

Porazit brněnského suveréna na úrovni prvoligových žen tak zůstávalo tajným snem také pro ročník 1999/2000. „Imos je tým evropského formátu, ale příští sezonu na něj něco vymyslíme,“ slibovalo vedení Hanácké kyselky.

Z Kralup nad Vltavou tak kromě trenéra Blažka do Přerova zamířila koučova žena Eva Blažková s Irmou Valovou. Cílem už bylo obhájit stříbro. Evropský pohár Hanačky hrát odmítly, parametry haly jim to ani neumožňovaly.

Po úvodní prohře s USK Praha Přerov do sezony vlétl a další porážku mu připravily až obávané „Žabiny“. „Jakmile Bobrovský vystřídal základní sestavu, začali jsme dotahovat,“ všímal si tehdy prezident klubu Kulíšek.

SBC Hanácká kyselka Přerov v dobách největší slávy.Zdroj: Archiv Nového Přerovska

Po další listopadové „tour“ po Spojených státech Přerovanky obhájily stříbro v Českém poháru a nakonec i v samotné lize. Tentokrát si ve čtvrtfinále a semifinále od soupeřek ze Strakonic a USK Praha nenechaly vzít jediné utkání, na finále tak měly dostatek sil. Brněnský hegemon ale Hanačkám nedal šanci.

„U některých hráček mi chyběla motivace,“ přiznal trenér Lubor Blažek. Vzhledem k suverenitě Žabovřesek se příliš nebylo čemu divit.

Bronzové loučení nejen s trenérem

Poslední medaili pro přerovský basketbal vybojovala Hanácká kyselka v sezoně 2000/2001. Pivotmanka Bobrovská před ní ukončila kariéru, tým opustily i některé další opory. Přesto ještě vedení dokázalo sehnat adekvátní náhrady a Přerov dlouho držel pozici druhého nejlepšího celku v republice.

V semifinále play-off však přišla prohra 1:2 se Strakonicemi, bronz musely Hanačky vybojovat až po pětizápasové bitvě s Trutnovem. Nakonec se však Přerov mohl radovat z třetího místa, které bylo velkým úspěchem.

Před následujícím ročníkem 2001/2002 klub oznámil další odchody klíčových hráček i trenéra Blažka. Sázet se mělo spíše na dravé mládí a bylo jasné, že Přerov bude po třech letech „slávy“ bojovat o udržení. Tento boj byl úspěšný jen do roku 2003.

PŘEROV V NEJVYŠŠÍ SOUTĚŽI ŽEN:

Československo:

1961/1962 – 11. místo (sestup)

1963/1964 – 10. místo

1964/1065 – 12. místo (sestup)

1970/1971 – 12. místo (sestup)

Česká republika:

1994/1995 – 3. místo

1995/1996 – 9. místo

1996/1997 – 8. místo

1997/1998 – 7. místo

1998/1999 – 2. místo

1999/2000 – 2. místo

2000/2001 – 3. místo

2001/2002 – 7. místo

2002/2003 – 8. místo (sestup)