Jestliže v minulosti mohly být se zahraničními posilami zubřic problémy, ať už s adaptací na nové prostředí, komunikací či podobně, u letošní čtveřice cizinek se na první pohled zdá, že tohle by mohlo fungovat skvěle. Minimálně po lidské stránce. Všechny hráčky ze zahraničí se zatím shodují na jedné, pro tým zásadní, věci – skvěle si v šatně rozumíme!

„Jako bychom byly propojené, přestože pocházíme z odlišných zemí,“ pochvaluje si například Karina Mickelsonová, která do Přerova přišla z univerzity v Montaně a pochází z Kalifornie.

„Jsme mladý tým, všechny holky jsou blízko mému věku, takže vycházíme skvěle. A dokonce si myslím, že jsme i podobné povahy, což je skvělé,“ přidává se Arita Ternavaová, smečařka se zkušenostmi z nejvyšší finské soutěže.

„Všechny jsme podobně staré, takže si rozumíme. Jsme kamarádky, proto můžeme společně hrát i dobrý volejbal,“ věří i Heba Sólová, islandská reprezentantka.

„Holky jsou skvělé, zázemí taky. Tréninky mě baví, každý den je jiný a těším se na něj. Není to pořád dokola, což je super,“ vyzdvihla také Kanaďanka Kely Warmingtonová, která působila na univerzitě ve Winnipegu a minulý rok strávila v Anglii.

Co čekat od české extraligy?

Na trénincích tedy panuje spokojenost, v přípravě Hanačky porazily 3:2 slovenské mistryně ze Slávie EU Bratislava a s KP Brno padly 1:3. Jak velkými posilami však kvarteto cizinek pro Přerov bude, ukážou až extraligové zápasy.

„Viděla jsem některé zápasy, řekla bych, že jde o kvalitní soutěž a mám od našeho týmu vysoká očekávání,“ zmínila Karina Mickelsonová.

Ostatní posily si zatím o české extralize konkrétnější představy neudělaly a chtějí hlavně do zcela nové zkušenosti jít s čistou hlavou.

„Moc zápasů jsem ještě neviděla a nemám moc představu, jaká bude úroveň. Ale hrály jsme už přípravné utkání s KP Brno a myslím, že na to, že jsme hrály poprvé spolu, jsme si vedly opravdu dobře. Taky je tady ještě spousta prostoru ke zlepšení,“ dobře ví Finka Ternavaová.

Určité zkušenosti s českým volejbalem má pouze Islanďanka Heba Sólová. „Hrála jsem proti českému národnímu týmu. Ligu tolik neznám, ale těším se, že budu hrát volejbal na vysoké úrovni. Přišla jsem, abych se zlepšovala, mým snem je si jednou zahrát v Německu,“ řekla také.

V Přerově jako doma

Pro všechny hráčky se jedná o první zahraniční profesionální angažmá. Součástí takové zkušenosti je pochopitelně i poznávání nové kultury a města Přerova.

„Líbí se mi zdejší klid. Na Islandu žiji v podobném městě. Také má kolem 40 000 obyvatel, krásnou řeku,“ usmívá se islandská univerzálka Sólová.

Podobně mluví i Finka. „Je to trošku jako moje rodné město ve Finsku. Menší, ne tolik lidí. Takže se necítím ani tolik v novém prostředí,“ líbí se Ternavaové. „Chci pokračovat v profesionálním volejbale v Evropě. Měla jsem už pár zranění, které mě ve volejbale brzdila, takže osobním cílem je taky zůstat zdravá a zlepšovat se,“ dodala finská smečařka.