Michale, výsledkově to vypadalo nadějně, ale nakonec v tom závěru jste Hranicím podlehli. Čím si to vysvětlujete?

V aktuální sezoně se s tím potýkáme pořád. Do padesáté minuty hrajeme relativně dobře, ale potom nám zřejmě dojdou síly. Neproměňujeme navíc šance, hrajeme jako zatavení. Zkoušíme jít do soubojů jeden na jednoho, nehrajeme vůbec do kombinace a pak to tak dopadá.

Přitom v první půli jste vedli…

Přesně tak! Bylo to myslím dokonce o šest branek. Do poločasu náš náskok sice Hranice stáhly, ale pořád to bylo otevřené utkání. Osobně si myslím, že nebýt toho závěrečného mého vyloučení, tak to mohl být ještě krásnější zápas.

Co jste si vůbec před zápasem řekli?

Jeli jsme do Hranic s tím, že favoritem jsou domácí. Řekli jsme si, že hrajeme prostě o body, byl to otevřený zápas až do konce. Zaskočili jsme je dobrou obranou a výborně chytajícím brankářem. Celkově to byl otevřený zápas. V závěru při těch vyloučeních jsme už prohrávali o tři branky, takže tam už asi nárok na dva body nebyl. Vracíme se však domů se vtyčenou hlavou, určitě se nemáme za co stydět.

Výkon byl slušný, ale body znovu žádné. Co tedy do dalšího zápasu změnit?

Já bych právě nic neměnil. Musíme hrát v nasazení tak, jak v Hranicích a věřím, že právě v Kopřivnici body získáme.

ČTĚTE TAKÉ: Házenkářské derby přineslo emoce i utrápenou výhru Cementu