Mladý trenér přerovských volejbalistek Radim Vlček nicméně ve svém druhém ročníku u kormidla Zubřic dovedl tým mezi nejlepší čtyřku Českého poháru, málem vyřadil ve čtvrtfinále play-off stříbrný Prostějov a dokázal, že i s nízkým rozpočtem se dá rozehrát atraktivní divadlo.

„Začali jsme lidi na volejbal lákat. Byla by škoda, abychom to nepotvrdili také v další sezoně,“ říká energický kouč.

Málem jste senzačně vyřadili stříbrný Prostějov. Jak s odstupem času hodnotíte čtvrtfinále?
Pořád tam lehké zklamání je. Předvedli jsme dobré výkony a ukázalo se, že chyběl kousek. Prostě musíme pracovat ještě lépe, posbírat zkušenosti z těchto utkání, abychom je zvládali vyhrávat. Celkově je to úspěch. Přišla plná hala lidí, kteří se o volejbal zajímali. To byl jeden z mých cílů, když jsem přicházel do Přerova. S odstupem času to hodnocení je sice smutné, ale kladné.

V závěrečném boji o páté místo jste kvůli zdravotním problémům na lavičce chyběl. Jak se ohlížíte za bojem s Šelmami?
Bylo to samozřejmě nepříjemné. Kdyby ty problémy přišly o týden později, tak už bylo po sezoně a bil bych se s tím sám. Takto to na týmu možná nějaký dopad nechat mohlo. Nějak jsem ty zápasy na dálku nekoučoval, něco jsme konzultovali s asistentem Michalem Derychem před zápasem. Během zápasu to tým musí zvládnout na místě. Škoda prvního utkání v Brně, kdy to bylo výborně rozehrané. No a škoda té tečky v posledním domácím zápase. Nevím, jestli jsme byli už zlomení nebo unavení, na to se historie neptá. Je to pro mě jediná kaňka na celé sezoně.

Cíl jste ale splnili, takže jste celkově se sezonou spokojen?
Kdo mě zná, tak ví, že nejsem moc často spokojený. To bych asi byl, kdybychom postoupili přes čtvrtfinále. Můj předsezonní a pro někoho odvážný cíl byl páté až šesté místo. To se ukázalo, že bylo reálné. Dostali jsme se do Final Four Českého poháru, což byl takový bonus.

SVOBODOVÁ DO LIBERCE, KONČÍ I AMERIČANKY

Zdá se ale, že většina úspěšného kádru v čele s kapitánkou Svobodovou ale nyní Přerov opustí, je to tak?
To tak prostě je. Musíme si přiznat, že jsme zatím malý klub s malým rozpočtem. Můžeme být rádi, že jsme za sebou nechali kluby s vyššími rozpočty. Evča Svobodová si tady své odsloužila, má možnost si vydělat lepší peníze, nakouknout do vyšších pater tabulky a zahrát si třeba evropské poháry. Příští rok se na 99 procent objeví v Liberci. Odejde po dvou letech Megan Vander Meerová, chce zkusit něco jiného. Škoda je Ari Personové, která se musí vrátit minimálně na rok do Ameriky. Je totiž vystudovaná zdravotní sestřička, takže musí do roka začít pracovat, jinak by přišla o licenci. Takže odletěla, jinak tady ale byla spokojená. Neuvidíme ani Shapavalovou, která se bude vdávat, s přítelem pravděpodobně zůstane v Polsku. Uvidíme, jak se rozhodne Lenka Kohoutová. No a Magda Jehlářová se rozhodla pro studium v Americe.

Odchází i Vendula Měrková? Bude náhrada za takto zkušenou kvalitní hráčku?
Na takovou hráčku prostě nemáme peníze. To byl třeba rozdíl mezi námi a Prostějovem. Naše nejlépe placená hráčka bere to, co v Prostějově skoro nejlevnější hráčka. To je prostě realita. Nám se vloni povedl super kousek, že jsme Vendulu přivedli. My se známe dlouho, trénoval jsem ji už v mládežnických výběrech. Ona chce teď završit sezonu v cizině, což plně respektuji. Pomohla nám a má ještě možnost vydělat si nějaké peníze. Pokud se nestane zázrak a nepřijde nějaký partner, který řekne, že nám takovou hráčku zaplatí, nikoho podobného v příští sezoně mít nebudeme. Ale zkusíme se prosadit zase jiným stylem hry.

Jak tedy takové hráčské ztráty nahradíte?
Nějaká jména určitě mám. Můžu lidem říct, že zase budeme mít některé americké akvizice. Američanky, když přijdou první rok do Evropy, chtějí trénovat a ukázat se, tak vycházejí ekonomicky výhodněji. Určitě se tady objeví cizinky, možná i konkurence na postu nahrávačky. Doplníme to mladými a možná přeřadíme na začátek sezony do tréninkové skupiny nějaké naše mladé odchovankyně. Ještě se porozhlédneme, co nám dovolí naše možnosti, jestli přivedeme ještě jednu hráčku. V hlavě mám kádr nějakým způsobem poskládaný, mám tam dva otazníky.

PŘIJDOU MLADÉ ČEŠKY I CIZINKY

Prozradíte nějaké konkrétní jméno?
Dokud to není dotaženo na sto procent, tak to nerad říkám. V českém prostředí se pak stane, že vám pak tu hráčku někdo vyfoukne – přihodí ještě pět tisíc ona pak popře, co slíbila a jde někam jinam. Ale ta představa tam je. Budou cizinky a mladé české hráčky.

Kdo z hráček tedy s jistotou zůstává?
Fandové mužského pohlaví budou určitě rádi, že zůstává Lucka Zatloukalová (úsměv). Zůstává i Nikča Vaňková, která teď plní reprezentační povinnosti. Zůstane i Barča Šádková. Startovací pozice je určitě lepší než před dvěma lety, to tady byly v srpnu, když jsem přišel, tři hráčky.

Vy sám tedy u týmu nadále zůstáváte?
V Přerově bych měl působit ještě minimálně rok, můžu i dva, mám totiž ve smlouvě opci. Vždy je to otázka spokojenosti obou stran. Zůstávat někde, kde by byly velké spory, nemá smysl. Z mé strany zatím chuť pracovat v Přerově je. Jestli to je pro klub přínos, to musí zhodnotit jiní. Já vždy jen říkám, kde se ten tým nacházel před dvěma lety a kde končil letos. Ať mě lidé zhodnotí sami.

Nebude ale těžké po takových změnách v kádru navázat na úspěšnou sezonu?
Před každou sezonou chci tým připravit tak, aby vyhrával. V dnešním sportu rozhodují i ty peníze. Já prostě vím, že nebudu moct pracovat s nějakým větším rozpočtem než vloni. Ten byl mimochodem jeden z nejnižších v extralize. Neměli jsme tady předražené hráčky a nebudeme je mít ani tentokrát. Zase přijdou levné mladé cizinky a relativně dostupné české hráčky. Když se to podaří poskládat, chci udržet úroveň předvedené hry a nastolený trend.

Trendem byl také rostoucí zájem o přerovský volejbal a vyšší návštěvy v hale. Je i tohle vaším cílem?
Podle mě jsme doma měli vynikající atmosféru, začal se tvořit nějaký malý fanklub. Bylo by super, kdybychom tohle do příští sezony podpořili a více lidí by chodilo v dresech nebo tričkách. To je ale práce taky pro nás z klubu. Fanouškům patří velký dík, jezdili i ven, párkrát jsme zkusili i autobus nebo mikrobus. Je vždy v zájmu klubu vyjít takto fanouškům vstříc. Poděkování si zaslouží i všichni ostatní, co nás podporují. V tomto sportu si vážíme každého partnera. Neobešli bychom se bez těch větších, ale jakýkoliv partner, který přispěje, je pro nás cenný. Snad lidé budou chodit dál, doufám, že je bude zajímat, jak se tým zase obmění a co budeme předvádět s mladším kádrem. Udělali jsme sezonu, ve které jsme zase začali na volejbal lákat. Byla by škoda, abychom to nepotvrdili také v další sezoně.