Vicemistři světa a mistři Evropy Jindřich Panský (58) s Milanem Orlowskim (66) pak ve vynikající atmosféře předvedli svou exhibiční show, s níž obletěli svět.

„Tuhle exhibici hrajeme už 25 let. Máme to opravdu zmáknuté, už to nemusíme ani trénovat,“ prozradil Deníku Milan Orlowski. „Byli jsme s tím i na Tahiti, v Austrálii, navštívili jsme celý arabský svět,“ dodal mistr Evropy ve dvouhře z roku 1974.

V Tovačově šlo o velkou událost. V hale proto nechyběli starosta města Marek Svoboda a místostarosta Jaroslav Vrána, došlo i na přivítání obou legend „po hanácku“ - chlebem, koláčky a slivovicí.

„Naposledy jsme tady takto významnou sportovní osobnost měli v roce 1992, kdy k nám zavítal olympijský vítěz Robert Změlík, který pochází z nedaleké Ivaně,“ řekl divákům na úvod předseda místního oddílu Jaroslav Pazdera starší, hlavní organizátor celé akce.

Také Jaroslav Pazdera, sám aktivní hráč TJ Sokol Tovačov v nejvyšším přeboru Olomouckého kraje, si ještě před startem samotné exhibice zahrál přátelské utkání s Milanem Orlowskim. Jindřich Panský si střihl dokonce dva duely s tovačovskými hráči. Přemožitele legendy nenašly, vždyť ještě v uplynulé sezoně oba nastupovali v české extralize. Po rozehřátí se tedy mohlo jít na věc.

SHOW PO VZORU FRANCOUZŮ

Atraktivní exhibice v ping-pongu rozjeli v osmdesátých letech Francouzi Jaques Secretin a Vincent Purkart. Druhý jmenovaný však musel kvůli zdravotním problémům se sportováním skončit. Na scénu tak přišli Panský s Orlowskim.

„Bylo nám líto, že už to nikdo nedělá. Nechtěli jsme ale jejich fóry opakovat. Takže náš program je skutečně naše vlastní tvorba,“ prozradil Jindřich Panský.

Během exhibice oba stolní tenisté ukázali, že nic z jejich umu s raketou nevymizelo. A také to, že ping pong se dá hrát snad skoro se vším – botou, obří i miniaturní pálkou, pánvičkou, paličkou na maso nebo prkýnkem.

„Režii máme za ty roky docela promakanou. Už tam toho prostoru moc není, ale teď uvažujeme, že do toho zahrneme ještě nohejbal,“ naznačil Milan Orlowski.

OVACE VE STOJE

Dlouhé výměny a neuvěřitelné míčky zvedaly diváky ze židle. A to doslova. Na závěr si oba aktéři vysloužili dokonce standing ovation. „Ten potlesk ve stoje na závěr? To je v našich letech něco úžasného,“ pochvaloval si Panský.

„Já musím říct, že jsem byl překvapený. Ohromná atmosféra, nádherná návštěva, byl tady i pan starosta a hodně dětí. Myslím, že to byla propagace stolního tenisu. Takhle to má vypadat. Doufejme, že k našemu sportu přitáhneme nějaké mladé, protože v současné době je ten úbytek znatelný,“ zmínil Orlowski.

Výsledek sice samozřejmě byl až na druhé koleji, soupeře ale tentokrát přechytračil Jindřich Panský, který si tak v Tovačově připsal vítězství. Co na to jeho parťák? „Já mám takový pocit, že příště ho dám zase já,“ šibalsky se usmíval Milan Orlowski. Možná by se to na první pohled nezdálo, mezi oběma ale stále panuje rivalita. „To musí být, vždycky se hraje o něco,“ prásknul Jindřich Panský.

Artistické výkony kdysi elitních světových hráčů z Československa, zájem o stolní tenis v ochozech i příjemná atmosféra ne zrovna moderní tovačovské haly. To vše zkrátka ve středu večer přítomným připravilo povedený návrat do minulosti.