Jiří Tkadlčík uspěl jak na světovém šampionátu v crossliftingu, tak na mistrovství světa federace WRPF v mrtvém tahu. Z obou akcí si odnesl bronzová umístění.

VIDEO: Celé galeje Jiřího Tkadlčíka v moskevském semifinále 

Zdroj: Zdroj: archiv J. Tkadlčíka


Velice atraktivní podívanou byly hlavně závody v takzvaném crossliftingu. Jedná se o jakousi odnož klasických závodů strongmanů, kdy na siláky jednotlivé disciplíny čekají bezprostředně za sebou a borci je musejí absolvovat v co nejrychlejším čase. Zkrátka neuvěřitelný „záhul“.

„Ze strongmanů jsem zvyklý na ledacos, ovšem kombinace sedmi cviků po sedmi opakováních a sprintem, to moje sto desetikilogramové tělo úplně nezvládlo. Místy jsem si přál, aby zazněl gong s koncem časového limitu a já nepostoupil,“ přiznal Jiří Tkadlčík.

Co je semifinále v crossliftingu:zdvih klády 7x 85 kg
mrtvý tah na axle ose 7x 105 kg
trh 7x 80 kg
Atlasův kámen 7x 80 kg
přemístění a výraz dvou kettlebellů zároveň 7x 30 kg
pneumatika 6x 130 kg
kufry 90 kg v každé ruce na 20 m

to vše za sebou a na čas

Strongman a powerlifter Jiří Tkadlčík v Přerově slavnostně otevřel Chrám síly
Strongman Tkadlčík v Přerově otevřel unikátní Chrám síly

Přerovský silák nicméně po „rozběhu“ do finále proklouzl ze druhého místa. Před finále se ale po vyčerpávajícím výkonu zrovna nejlépe necítil.

„Zažíval jsem něco, co se mi nestalo za celých patnáct let cvičení. Pískání v uších, slepota, jediné, co jsem mohl, bylo ležet a dýchat. Po chvíli mě probudili asistenti čpavkem a já si na dalších deset minut lehl bokem ze závodního placu a snažil se zmátořit,“ popisoval strongman.

A povedlo se. Finále Tkadlčík sice nedokončil v časovém limitu, přesto bral skvělé třetí místo. Navíc při své vůbec první závodní zkušenosti s crossliftingem.

Cenu pak Jiří přebíral z rukou ruské vzpěračské hvězdy Dmitry Klokova. Právě od něj dostal na zajímavou akci pozvánku.

„Dmitry se mě ptal, na můj názor na závod. Odpověděl jsem, že konečně můžu říct, že vím, co je to crosslifting. Nejen z videí, ale na vlastní kůži - tak, jak to má být, aby mohl člověk něco posoudit. Pak se mě zeptal, co na to říkám a jestli na to kašlu. Tak to ani omylem,“ usmíval se Jiří Tkadlčík.

Milan Procházka
Zubr Procházka: Odpočineme si, abychom se na hokej zase těšili

Jen tak mimoděk si o den později střihl ještě závody v mrtvém tahu. S výkonem 340 kilogramů se po různých podivných okolnostech nakonec umístil na třetím místě v kategorii do 110 kilogramů. Maximální Tkadlčíkův tah bez trhaček (těžší varianta bez přivázání se k čince, pozn. red.) přitom byl 352,2 kg, rozhodčí jej však neuznali.