Hráčka z Olomouce, která s tenisem začínala v šesti letech v Prostějově, získala titul na juniorském turnaji ITF v Istanbulu a konec roku pak ozdobila soubojem se slavnou Barborou Strýcovou. „Rozhodovaly detaily a nebylo to tak, že bych jí nestíhala,“ pochvaluje si hráčka prostějovského klubu.

Lindo, jak si ceníte nominace do zápasu finále tenisové extraligy proti Báře Strýcové?

V poslední době jsem cítila, že se zlepšuji. Za to, že jsem dostala příležitost na extralize, jsem hodně ráda. Myslím, že jsem proti Báře Strýcové hrála dobře. Nebylo to tak, že bych jí nestíhala, hrála jsem uvolněně a bylo to vyrovnané od základní čáry. Rozhodovaly ale detaily.

Jsou pro vás v šestnácti letech takové zápasy k nezaplacení?

Dalo mi to další zkušenosti a tyhle zápasy mi vždycky pomůžou se zlepšit. Hodně mě posunou. Za extraligovou zkušenost jsem moc ráda. Byly tam kolem mě světové holky, jako Katka Siniaková, Kristýna Plíšková nebo Viktoria Kužmová, což bylo skvělé. Je to veliká motivace. Před pár lety jsem je viděla jen v televizi.

Gól roku Zdeňka Vargy
VIDEO: Gól bych věnoval klubu a rodině, prozradil k životní trefě Zdeněk Varga

Dostaly se vám pozitivní ohlasy po vašem souboji se Strýcovou (4:6, 3:6)?

S Bárou jsem vůbec nemluvila. Ale naši trenéři mi říkali, že jsem hrála dobře, že to byl super zápas a že to jakoby nečekali.

Ve druhé polovině roku jste uhrála spoustu dobrých výsledků. Využila jste covidové pauzy ke kvalitnímu tréninku?

Když přišel covid, tak to bylo všelijaké. Já jsem ale v mezipauze hodně trénovala a když přišly první turnaje, začala jsem hrát dobře. Chytla jsem formu a celkem se mi dařilo – jak na juniorských turnajích, tak na ženských, kde jsem hrála pětadvacetitisícovku v Přerově. Takže bych řekla, že mi to i pomohlo. Během pauzy jsem zlepšovala věci, na které není normálně tolik času, jako třeba kondička.

Jak se ohlížíte za celým letošním tenisovým rokem?

Pro mě byla tahle sezona nejvíce vydařená. Jak jsem říkala, kvůli covidu bylo turnajů málo, ale já jsem zaznamenala asi čtyři finále a vyhrála jsem nějaké juniorské ITFky. Mezi ženami jsem vyhrála v Česku nějaké áčko a už jsem se rozkoukala. Mám radost, že jsem stíhala a že jsem s nimi hrála vyrovnaně. Zařadila jsem se do ženské kategorie dobře a neviděla jsem tam nějaké velké rozdíly. Samozřejmě mám ještě na čem pracovat, ale stíhala jsem v pohodě a bylo super, že jsem odehrála takové zápasy.

Pocházíte z Olomouce, ale s tenisem jste začínala v Prostějově, že?

Ano, v Prostějově mám totiž i rodinu. Nejdřív jsem byla v menším klubu a pak jsem přešla do TK Agrofert, kde trénuji dodnes. Před čtyřmi lety jsem na chvíli odešla do Přerova, asi na rok a půl nebo dva, ale poté jsem se zase vrátila do Prostějova.

Kdo se vám v klubu věnuje?

Vždy jsem spolupracovala s Tomášem Josefusem, v Přerově jsem trénovala s trenéry Huťkovými. Pak přišel do Prostějova pan Jaroslav Machovský, se kterým jsem spolupracovala rok a čtvrt. V červnu ale odešel do Polska, takže jsem se vrátila zase k Tomášovi Josefusovi. Dá se tedy říct, že s ním trénuji od mala, jen s malou pauzou.

Motivovalo vás vyrůstat „po boku“ hvězd, které v Prostějově trénovaly?

Pamatuji si, že když jsem byla malá, tak se v Prostějově konaly akce, kdy tam trénoval Tomáš Berdych s Petrou Kvitovou. Měla jsem sedm nebo osm let a mohli jsme si tehdy s nimi zapinkat pár míčků. Vždycky jsem za to byla strašně ráda a hodně mě to motivovalo, říkala jsem si, že chci být jednou třeba jako Peťa Kvitová.

Je vaším vzorem?

Dřív jsem ji za vzor určitě měla. Teď nějak vzor úplně nemám. Vždycky se mi ale strašně líbilo, když jsem si s Peťou mohla zahrát. To bylo úplně skvělé.

Který tenista nebo tenistka se vám líbí po herní stránce?

Líbí se mi, jak hraje Rafa Nadal, ale nesnažím se hrát jako on, mám úplně odlišný styl (směje se). Ale od mala mu fandíme i s rodinou.

Odložila jste přes vánoční svátky raketu, nebo máte dál tréninkový plán?

Teď mám od tenisu úplně volno. Jen chodím k trenérovi do jeho fitka, abych zůstala v kondici. Ale teď byla od tenisu trochu pauza. Chystám se v polovině ledna na první juniorský turnaj. Uvidíme, jestli se ty turnaje vůbec budou konat dle plánu.

Máte na příští rok vyhlídky v podobě dalších startů na ženských turnajích?

O tom přemýšlíme, ale ještě nemám stanoveno, že bych jela na nějaký konkrétní turnaj. Ale mám v plánu to příští rok nimi proložit. Ale ještě se spíš zaměřujeme na juniorské turnaje.

Co je váš cíl pro příští sezonu?

Chceme se teď dostat na juniorské grandslamy. Chybí mi k tomu opravdu jen kousek. Když v lednu něco uhraji, tak se tam dostanu. To jsou teď největší cíle, na kterých hodně pracujeme, abych se tam dostala a něco tam i uhrála. Roland Garros a Wimbledon, tam se chci určitě dostat, to jsou takové dva primární cíle.

Sezona Lindy Klimovičové
Šestnáctiletá tenistka z Olomouce ve druhé polovině roku dokázala prorazit i na ženském okruhu. Na zářijovém pětadvacetitisícovém turnaji v Přerově vyhrála dva kvalifikační zápasy a v hlavní soutěži vyzvala Američanku Grace Minovou (6:7, 1:6). Při své premiéře v tenisové extralize pak přispěla prostějovskému týmu svým vítězstvím nad Veronikou Vlkovskou (7:6, 5:7, 6:3) a během finálového dne vyzvala hvězdnou Barboru Strýcovou, se kterou odehrála vyrovnané utkání (4:6, 3:6).Linda Klimovičová se ale zatím soustředí především na zápasy mezi juniorkami. Chce navázat na velké úspěchy z Istanbulu, kde na podzim získala titul z juniorského turnaje ITF a navíc zde byla i ve finále, ve kterém nestačila na krajanku Brendu Fruhvirtovou.