„Děláme něco výjimečného u nás v republice. Tvoříme něco, čemu já říkám osvěta v oblasti tohoto kulečníkového sportu,“ říká zakladatel Snooker klubu Přerov Zdeněk Šnejdar.
Také jeho kdysi na sportovním kanále v televizi zaujala hra na největším kulečníkovém stole, který do té doby viděl. A tak se zrodil sen, který v současnosti nabírá reálných rozměrů.
Své první snookerové krůčky začal Zdeněk Šnejdar v roce 2013 dělat v Olomouci, tamní hernu mu ale zavřeli, vydal se proto vlastní cestou. Podařilo se mu sehnat první stůl a v Přerově začala vznikat nová komunita.
„Najednou byl jeden stůl málo. Začali jsme uvažovat, jak to ještě o kousek posunout. To už jsem měl jeden stůl v záloze schovaný ve skladu,“ vypráví Šnejdar. „Objevily se prostory, našla se příležitost a myšlenka se mohla rozvíjet dál.“
A Současnost? Krásné zázemí Snooker klubu Přerov, který sídlí v suterénu jednoho z domů v ulici Čapka Drahlovského.
„Dnes se tady scházíme s klubovými hráči, kteří tady mají zázemí pro svůj trénink, a pořádáme i nesoutěžní, přátelské turnaje,“ říká Šnejdar.
close
info
Zdroj: Deník/Ivan Němeček
zoom_in
Snooker klub Přerov uspořádal amatérský turnaj.
Dominantou klubu jsou samozřejmě tři krásné stoly o rozměrech 1,83 na 3,66 metru. Získat podobné kousky na snooker prý v dnešní době není velký problém. Člověk musí hledat v zahraničí.
„V Polsku, Belgii a dalších zemích snooker žije velmi bujarým životem. Dá se tam sehnat spousta bazarových kousků. Nám se do klubu podařilo dostat dva anglické stoly značky Riley a jeden stůl z Polska – ten první, který se mi kdysi podařilo zajistit,“ usmál se Zdeněk Šnejdar.
Vypadá to jednoduše, ale…
Královská hra kulečníku je obrovsky populární v Anglii, Irsku, Skotsku, Německu, Polsku, ale i v Austrálii, Kanadě či Indii. V Česku si svou základnu stále buduje. I kvůli vysoké obtížnosti.
„Lidé znají snooker z turnajů, které se vysílají na sportovních kanálech. Tam to vypadá hrozně jednoduše. Každý, kdo si to pak vyzkouší, rychle zjistí, že to až tak jednoduché není,“ upozorňuje Zdeněk Šnejdar.
Profesionálové světové špičky se tomuto sportu věnují například od šesti let, v tuzemsku najdeme prakticky pouze amatéry, až na pár výjimek. Klubů je v České republice méně než dvacet, mezi ně patří i Přerov, který si buduje své renomé. Na poslední turnaj dorazila i česká snookerová jednička Aleš Herout.
„Přestěhoval jsem se totiž nedávno do Zlína. A majitel Zdeněk Šnajdar mě na turnaj pozval. Je to tady moc krásné, jde o jednu z nejhezčích heren, které tady máme,“ pochvaloval si Herout, který dle očekávání přátelský turnaj o třinácti účastnících v Přerově ovládl i díky krásnému závěrečnému breaku 102 bodů.
Amatérskými turnaji v přerovském klubu Zdeněk Šnejdar nehodlá končit. Chtěl by přivést co nejlepší hráče, kteří by své umění a zkušenosti mohli předávat dál.
„Chceme vytvářet zázemí pro hráče, aby měli kde trénovat, kde hrát, a mohli pak vyjet na turnaje ČMBS,“ vysvětluje Šnejdar.
„Chtěl bych snooker přiblížit každému hráči. Nerozlišujeme pohlaví nebo věk. Kdokoliv by měl zájem, může se na nás kdykoliv obrátit a přijít si to vyzkoušet. Možná si hru osvojit a stát se jedním z nás,“ uzavírá.
Pokud vás tedy hra gentlemanů zaujala, neváhejte mrknout na facebookové stránky Snooker klubu Přerov.
Snookerová jednička v Přerově
close
info
Zdroj: Deník/Ivan Němeček
zoom_in
Snooker klub Přerov uspořádal amatérský turnaj. Česká jednička Aleš Herout
V roce 2009 poprvé zahlédl v televizi snookerové mistrovství světa. A hned měl jasno. Tohle chce jednou zažít na vlastní kůži. „Snooker mě pak v podstatě donutili hrát rodiče,“ směje se česká jednička Aleš Herout.
K pěti titulům mistra republiky a neotřesitelné pozici jedničky českého žebříčku ale vedla dlouhá cesta. „Každodenní trénink několik hodin denně a dřina. Začínal jsem v Praze s naším nejlepším trenérem Tomášem Kejlou a pod jeho vedením jsem dodnes,“ říká 22letý talent.
Se snookerem začal v devíti letech, od sedmi doma válel na „poolovém“ stole. Aleš Herout se nedávno přestěhoval do Zlína, i proto nyní svůj um čas od času může pilovat v přerovském Snooker klubu. V budoucnu by se rád dostal mezi elitu, kterou kdysi sledoval v televizi.
„Je to nesmírně těžké, ale dá se tam dostat přes mistrovství světa, Evropy a přes takzvaný Q School,“ věří Herout.
V příštím roce jej čeká mistrovství Evropy i zmíněná soutěž pro amatéry Q School, která slouží jako kvalifikace na světový šampionát. „Moje ambice? Stát se prvním českým profesionálem,“ uzavřel sebevědomě Aleš Herout.
