Proti Brnu jsi hrála celé utkání, jednačtyřicetkrát jsi bodovala. Jaký ten zápas byl z tvého pohledu?
Určitě kvalitní, hrálo se mi dobře. V druhém setu nám trochu odešla přihrávka, ale pak jsme se zvedly a od třetího setu jsme začaly lépe servírovat. Mně osobně se dobře přihrávalo, i když to občas uletělo. Bylo to hodně nervově vypjaté utkání, ale nakonec jsme jej zvládly a jsme za to rády.
Brno někdy stavělo dokonce trojblok. Jak ses s tím vypořádala?
Soupeř určitě dobře blokoval, proto jsem se do toho snažila jít naplno a říkala jsem si, že když je tam trojblok, tak že to osolím a buď to vyjde, nebo ne.
Na svém kontě máte odehraných 6 utkání. Pociťujete jako tým zlepšení v souhře?
Určitě. Zápas od zápasu je to lepší a lepší, ať už souhra nahrávačky se středovou hráčkou, nebo i u nás na kůle. Na tréninku na tom hodně pracujeme.
Ty vlastně nastupuješ kromě žen ještě posledním rokem i za juniorky, kde se vám také hodně daří. Jak to všechno zvládáš a hlavně jaký je rozdíl mezi juniorským a seniorským volejbalem?
Mám toho hodně. Ještě i tím, že chodím do školy, tak musím zvládat učení. Už jsem na to ale nějak tak zvyklá, i když to nic lehkého není. Rozdíl mezi juniorským a seniorským volejbalem je hodně velký, především co se týče bloků a servisů. Tady lítá podání daleko rychleji a i ten blok je vyšší a lépe postavený. Je těžší se prosadit.