Na středečním galavečeru Sportovce roku jste přebíral cenu pro Osobnost roku. Co ve vás tohle ocenění zanechalo za pocity?

Samotného ocenění si samozřejmě nesmírně vážím. V Přerově jsem prožil krásné roky. Jako hráč a později také jako trenér jsem zde získal několik mistrovských titulů, až posléze v roce 1994 jsem odešel do Prostějova. Přerov zůstane navždy v mém srdíčku i proto, že tu mám spoustu kamarádů a rodiče.

Dosáhl jste mnoha úspěchů. Ten největší přišel právě loni v Davis Cupu…

To stoprocentně… Šlo to všechno postupně (s úsměvem). Byl jsem hráčem, trenérem, pak i koučem nejlepšího českého hráče Tomáše Berdycha, potom i kapitánem reprezentačního týmu. S tím souvisejí i cíle. Každý v této pozici touží po tom, že se v jednom roce dostane do semifinále, v tom dalším do finále. To se nám podařilo v roce 2009 ve Španělsku. Touha po metě nejvyšší samozřejmě je vždy. To, co se nám podařilo, bylo fantastické. Hráli jsme navíc doma před 14 tisíci fanoušky, což jsou nezapomenutelné pocity. Vyhráli jsme dokonce při stém výročí Davis Cupu. Je to obrovský úspěch České republiky a samozřejmě i českého tenisu.

Právě triumfem jste si však nasadili laťku opravdu vysoko… Cestu za obhajobou jste zahájili postupem přes Švýcarsko, nyní vás čeká nevyzpytatelný Kazachstán…

Samozřejmě je to těžký soupeř. Vždycky ta samotná obhajoba je daleko těžší než třeba trofej vyhrát. Kluci do toho šli. Lukáš Rosol se stále zlepšuje, stejně jako dělají pokroky i hráči jako Ivo Minář či Jirka Veselý, kteří působí jako čtvrtí. S kluky jsme se dohodli, že letos zkusíme za obhajobou jít. Se Švýcarskem nám chyběl Radek Štěpánek, a tím spíš nám nahrálo, že nenastoupil Roger Federer. Nyní jdeme na Kazachy, které rozhodně nemůžeme podcenit. Už jen to, že doma ještě nikdy neprohráli, mluví za vše. Jsou to bývalí ruští hráči a velice zkušení. Kukuškin, Korolev, Šukin i jejich první hráč Golubjev. K utkání musíme přistoupit stejně jako k duelu se Švýcarskem. Věřím, že Tomáši Berdychovi, který hraje opravdu nyní výborně, vydrží forma. Z posledního zápasu, který v Praze prohrál s Golubjevem, se určitě poučil. Všechny nás samozřejmě prohra v prvním kole s Kazachstánem mrzela a rozhodně to chceme nyní odčinit. Když postoupíme, tak semifinále v září bychom možná mohli hrát znovu v České republice s vítězem duelu Argentina – Francie. Motivace je velká.

Proti Švýcarsku jste se musel obejít bez velké opory týmu Radka Štěpánka. Jak to s ním vypadá? Je šance, že by mohl naskočit proti Kazachstánu?

Radek podstoupil operaci krční páteře. Samotná rekonvalescence probíhá velice dobře. V neděli odjížděl do Ameriky trénovat. Profesor Kolář mu dal zelenou, aby mohl postupně přejít na větší zátěž, která už může být nějakých čtyři či pět hodin denně. Pokud se nestane vážnější problém, tak věřím tomu, že Radek odcestuje s námi. Sám mi říkal, že bude připravený a na utkání se moc těší. Rád by pomohl ve dvouhře či alespoň ve čtyřhře. Jeho spojení s Tomáše Berdychem vždy výborně fungovalo.

Pokud by přece jen Radek nemohl nastoupit, počítáte s variantou nasazení Lukáše Rosola, či oslovíte Lukáše Dlouhého?

Pokud by Radek nemohl do čtyřhry z jakéhokoli důvodu nastoupit, tak počítám s Lukášem Dlouhým. Program zápasů pro hráče, kteří by kromě dvouher hráli i čtyřhry, je velice náročný, a proto chci, aby hrál debla Dlouhý a Rosol mohl být případně odpočatý na dvouhry.

Jak vůbec bude probíhat příprava na Kazachstán? Budete mít nějaké soustředění?

Soustředění určitě mít nebudeme, protože všichni hráči budou v Americe. Radek se s trenérem Petrem Kordou připravuje na Miami. Lukáš Rosol a Tomáš Berdych hrají na turnaji. Počkáme, jak kluci dohrají. Každopádně 31. března odlétáme do Astany. Od pondělí prakticky začíná týdenní trénink.