Ne zimní a dálkový, ale již expediční plavec Pavel Poljanský byl na týdenním soustředění v severní Africe, v tuniském městě Hammamet. Plaval dvakrát denně v hotelovém bazénu, a pokud mu to dovolilo počasí, tak šel i na čtyřicet minut s ploutvemi do moře. „Účelem soustředění bylo otestovat nové brýle ve slané vodě, zjistit reakci těla na slanou vodu a zvýšení fyzické kondice,“ prozradil plavec, který dále pokračoval: „Tohle vše je příprava na zdolání vysokohorských jezer v Bolívii, kam se chci přesně po roce vrátit.“

Do Latinské Ameriky se Poljanský chystá kolem poloviny března. A o co se bude snažit tentokrát? Nejprve se pokusí přeplavat ledovcové jezero Lago - Glacial, které je v nadmořské výšce 5100 metrů a jeho hloubka dosahuje až 120 metrů. Druhým jezerem by mělo být Lago - Sagrado (4500 metrů nad mořem, plánovaná teplota vody 2 - 3 stupně). Poté se Pavel po roce vrátí na Lago - Titicaca, kde bude jen symbolicky plavat z ostrova Isa de la Sol na ostrov Isa de la Luna. Bude se jednat o vzdálenost pěti kilometrů. „Titicaca mi hodně vzalo i dalo, je to mezník v mém životě jak sportovním, tak i osobním.“

A aby toho nebylo málo, tak chce přerovský expediční plavec pokořit největší solný důl v Latinské Americe, a to Lago - Poopó. „Specialitou tohoto jezera je extrémně vysoká koncentrace soli jak ve vodě, tak i ve vzduchu.“

Pokud bude mít Poljanský ještě dostatek sil, chce se vydat do výšky 5400 metrů nad mořem na druhé solné jezero Lago - Coipasso. „To bude možná i trochu nebezpečnější, neboť kolem tohoto jezera se rozkládají solné bažiny.“

Závěrem dodává: „Všechny tyto akce uskutečním bez jakékoliv aklimatizace, jen za asistence domorodých indiánů. Cílem je zdolání těchto jezer jako první na světě. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o extrémní sportovní výkony, beru si s sebou, tak jako pokaždé když vyjíždím do světa, růžové miminkovské bačkůrky pro štěstí, které jsem dostal na svou první expedici Titicaca a nosím je stále s sebou.“

„Všechny tyto akce konzultuji s odborníky na Latinskou Ameriku z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří mi pomáhají řešit i administrativní stránku těchto záležitostí. Závěrem chci jen podotknout, že bez podpory svého zaměstnavatele bych nebyl schopen žádnou ze svých akcí realizovat,“ dodal dobrodruh Pavel Poljanský.