Jak jste spokojená s letošním čtvrtým místem na mistrovství Evropy juniorů a sedmým místem ze světového šampionátu mezi ženami?
Já spokojená jsem. Byla tam (ve Španělsku, pozn. red.) super parta lidí, fakt jsme se v repre zasmáli. U čtvrtého místa to zamrzí, když jste kousek od medaile. U sedmého místa na mistrovství světa mi zase finále uniklo o kousíček. Se sezonou jsem ale spokojená celkově, i přes koronavirus.

Proč jste se vlastně rozhodla pro závodění ve fitness?
Dostala jsem se k tomu vlastně náhodou. Chodila jsem cvičit a kamarád se mě zeptal, jestli nechci zkusit závodit. Řekla jsem si, proč ne? Začala jsem v bikinách, ale to pro mě nebylo ono. Kategorie bikiny fitness pro mě byla málo akční. Příprava byla celkově nudná. Pak jsem viděla Leňu (Červenou-Bořutovou), že má gymnastiku. Tak jsem si řekla, že zkusím tohle. Ale na začátku jsem neudělala ani provaz. Hrála jsem předtím basket a byla jsem úplně ztvrdlá. Začala jsem trénovat, musela jsem si to vydřít a dopadlo to, jak to dopadlo (usmívá se).

Proč jste nezvolila „jednodušší“ cestu a nezůstala u bikiny fitness?
Samotná příprava byla dost náročná a závody jsou pak jen o tom, že člověk si tam stoupne, čtyřikrát se otočí, je nás tam třeba dvacet, ze kterých vyberou šest. Tyto holky teprve pak jdou předvést I-walk a mohou se ukázat trošku víc. Člověk třeba čtyři měsíce drží dietu a na pódiu stráví třicet sekund.

A jak to tedy je ve vaší současné kategorii fitness?
My jedeme nejdřív minutu a půl sestavu, pak teprve jdeme pózovat. Celý závod je fyzicky náročnější a můžeme ukázat, že tělo máme funkční. Ano, máme svaly, ale máme je funkční. Holka v bikinách může mít svaly, ale neudělá ani klik. Je škoda to neskloubit, když člověk už posiluje a nějakým způsobem trénuje. Nemělo by to podle mě být jen o estetice.

Cítíte na sobě, že to byla správná volba?
Sama na sobě vidím, že tělo se díky gymnastice změnilo. Když jsem jen posilovala, člověk byl celý ztuhlý. Změnou tréninku je pak tělo pružné, je to vidět a je to velký rozdíl. Je škoda, že holky, které dříve sportovaly a mají pružnost těla, začnou pak posilovat a ztratí to. Dělají kategorie bikiny nebo wellness, přitom kdyby šly do naší kategorie fitness, pořád by tělo mohly mít plnohodnotně funkční.

Jak důležité pro vás je, že se připravujete pod vedením přerovské ikony Lenky Červené-Bořutové?
Je to pro mě čest. Hlavně to, že můžu stát vedle ní na závodech. Trenérské vedení od ní je spojené i s kamarádstvím. Řekne nám, co máme dělat, ale nestojí nám za zadkem. My musíme sami. Svým vedením z nás dělá dobré sportovce a buduje to v nás.

Když jste s fitness začínala, věděla jste, jaká persóna se vás ujala?
Popravdě jsem ji moc neznala (směje se). Nevěděla jsem, kdo to je. Postupně jsem si to zjišťovala. Je to pro mě určitě vzor. Chci být za dvacet let tam, kde ona. Pořád závodí a má ten drajv.

Jaké máte cíle do budoucna?
Teď mě čeká maturita a výška, doufám, že mi to mé plány nepřekazí, když třeba někam odejdu. Určitě chci pokračovat. Cílem je umisťovat se na mezinárodních soutěžích. V ženách doufám, že budu postupovat do finále, v juniorkách si chci chodit pro placky (usmívá se).