Štědrý den klepe na dveře. Jak prožíváte toto předvánoční období, kdy alespoň na chvíli vyměníte tenisovou raketu za vařečku, a místo náročné přípravy a zápasů vás čeká pár dní volna?
Na Vánoce se vždycky strašně těším, protože je to čas, kdy člověk tráví chvíle doma se svou rodinou u stromečku. Cukroví už máme napečené, protože ho vždycky připravujeme předem. S mamkou jsme napekly čtyři druhy cukroví, ale už je to pomalu snězené. Šetříme ho tedy, aby bylo na Štědrý den ještě něco na stole. Stromeček mám nazdobený už od začátku prosince, abych si ho aspoň trochu užila, protože 25. prosince už zase odlétám pryč. Těším se teď hlavně na to, až si na Štědrý den sednu k pohádkám.

Jak probíhá Štědrý den u vás doma?
Viděla bych to tak, že budou nejprve pohádky, pak se pěkně oblékneme a usedneme ke štědrovečerní večeři. I letos to bude klasika – smažený kapr s bramborovým salátem, který dělá taťka, a je strašně dobrý. Pak se člověk nají a jde se podívat pod stromeček, jestli se tam něco urodilo (smích).

Které cukroví máte nejraději a máte svůj oblíbený recept?
Mým nejoblíbenějším cukrovím jsou vanilkové rohlíčky. Dříve jsme je dělali z klasické trojité várky, teď jen z jedné. Letos jsme s mamkou pekly čtyři druhy bezlepkového. Musím říci, že je to hrozně dobré, a ty rohlíčky a pracny, které jsou bezlepkové, se úplně rozsypávají a jsou strašně dobré.

Nejhezčí dárek byla plyšová opice

Když se vrátíte do dětství, na jaké Vánoce nejraději vzpomínáte?
Vždycky jsme je trávili doma s rodinou, měli jsme takové ty velké Vánoce s babičkami a strašně jsem se na ně těšila. Pod stromečkem bylo hodně dárečků a jako děcko jsem všem pomáhala dárky rozbalovat – tak, jak to dělají všechny děti. Mým nejhezčím dárkem byla v dětství velká plyšová opice, kterou jsem pak tahala po turnajích, a mám ji vlastně dodneška. Jednou jsem taky dostala kolečkové brusle a zkusila na nich doma jezdit. Hned se mi ale povedlo rozseknout dveře. Takže to jsou dárky, na které se nezapomíná.

Máte letos nějaké speciální „nesportovní" přání?
Myslím si, že už ani moc nezáleží na tom, co je pod stromečkem, ale spíše na té atmosféře, kdy se společně sejdeme doma a popovídáme si. Mám jen taková obyčejná přání – aby byli všichni zdraví. Letos budu doma jen s mamčou a taťkou.

Vaše letošní sezona byla vydařená. Tenisoví fanoušci s vámi prožívali emotivní chvíle při sledování zápasů na olympiádě v Riu, ale už popáté jste získali fedcupové prvenství – společně s Karolínou Plíškovou, Barborou Strýcovou, Petrou Kvitovou, Denisou Alertovou a kapitánem týmu Petrem Pálou. Kterého úspěchu si ceníte nejvíce?
V letošní sezoně bylo naším prvním cílem dostat se na olympiádu, což se povedlo. Bohužel se nám nepodařilo získat medaili v deblu, ale získali jsme ji alespoň s Radkem Štěpánkem v mixu. Úkol byl ale splněn a medaile byla doma. Dalším cílem bylo dostat se na Masters, což se nám taky v deblu podařilo. Bohužel – všechno jsme trošičku více přikláněli k deblu, takže ten singl mi trochu propadl. Další sezonu se budu ale snažit dostat singlově zase zpátky. Samozřejmě na debl nezanevřu a velké turnaje určitě pojedu.

Přerov? Na kurty trefím

Bude dál pokračovat vaše spolupráce s Andreou Hlaváčkovou?
Teď jsme spolu hrály dva roky a příští sezonu už společně hrát nebudeme. Rozešli jsme se a každá půjdeme vlastní cestou. Myslím, že to, co jsme spolu prožily, byly určitě hezké chvilky. I když se samozřejmě najdou i momenty, na které člověk nevzpomíná rád. V poslední době to ale byla práce, a ty úspěchy byly.

Na předávání cen Zlatý kanár, které se konají každoročně v Přerově, nejste poprvé. Znáte město?
V Přerově jsem hrála hodně dětských turnajů, extraligu, takže to tady znám. Na kurty většinou trefím, ale že bych znala město a jeho okolí, to bohužel ne.

Tento týden otřásl celým sportovním světem útok na Petru Kvitovou. Slavná tenistka, která pro Česko vybojovala dvě vítězství ve Wimbledonu, teď asi prožívá nejhorší „zápas" svého života. Jak to vnímáte?
Když jsem se to ráno dozvěděla, byl to strašně nepříjemný pocit. Jsem samozřejmě ráda, že je Péťa v pořádku. Musím ale říct, že ani já se teď nebudu cítit doma moc dobře.