Hrálo se totiž o postup mezi osm nejlepších pohárových florbalových celků v České republice.

Do osmifinále se oba týmy dostaly na úkor větších favoritů, a teď bylo jasné, že pouze jeden florbalový sen bude mít pokračování. Bude to sen Přerova.

FBC Asper Šumperk - FBC Sokol Přerov 3:4 v pr. (0:2, 2:1, 1:0 - 0:1)

Favoritem zápasu byli výše ligově postavení Sokoli, ale vzájemné zápasy a především styl Asperu vždy dělávaly červenobílým problémy. První třetinu začal favorit výtečně.

Držel míček na čepelích, kombinoval a vytvářel si šance. V sedmé minutě poslal dlouhou přihrávku vzduchem Vrba, do které se opřel z první Jurečka a míček trefil tak ideálně, že skončil za zády překvapeného gólmana domácích - 1:0.

Šumperští nevěděli co hrát a uchylovali se k nečistým zákrokům. V první třetině byli třikrát vyloučeni a jednu přesilovou hru využil rychlou a přesnou souhrou Vrba a zakončující Nekl - 2:0. Do konce úvodní části stihl Přerov spálit ještě spoustu šancí včetně trestného střílení, ale střelci se ne a ne opět trefit.

Naprosto jednoznačnou první třetinu vyhráli červenobílí pouze o dva góly, což, jak se později ukázalo, bylo jedním z hlavních důvodů, proč si zápas sami zkomplikovali. V prostředním hracím období soupeř svou agresivní hru ještě o stupeň zrychlil a tlačil se do brankoviště. Záhy semutaké podařilo to, čeho se Sokoli obávali - vstřelil kontaktní branku.

Nejedlý z rohu nastřelil míček na Kociána stojícího před brankářem Panákem a ten svým tělem umístil míček do branky - 1:2. Šumperk se do svého soupeře zakousl a najednou se hrálo podle jeho not. Hra plná střetů byla doplněna nespočetným množstvím faulů, které však rozhodčí začali přehlížet a diváci tak sledovali spíše hokejovou bitvu.

Ještě před polovinou zápasu došlo k dalšímu nahození a závaru před brankou Přerova. Hráči si zašermovali čepelemi, uštědřili si pár seker a míček nakonec trefil domácí Gruntorád, který srovnal na 2:2.

Brankář Panák si během utkání u rozhodčích stěžoval několikrát na neustálé osekávání a dohrávání soubojů, ale nebyl vyslyšen. Prapor Přerova musel pozvednout dvě minuty před přestávkou kapitán Vrba, který svou přesnou střelou vrátil vedení na stranu červenobílých - 3:2.

Ve třetí třetině už rozhodčí ztratili kontrolu nad zápasem úplně a nervy na uzdě už neudrželi ani hráči Přerova. Na hráče pokřikovali diváci, na rozhodčí pokřikovali diváci i hráči a k vidění byl nelítostný souboj o každý metr palubovky. Panák držel skvělými zákroky Sokoly ve vedení a také šumperský Vašíček chytal dobře, i když tolik střel už na něj nešlo.

Zdálo se, že by si Přerov mohl své vedení vydřít, ale situace se hodně zkomplikovala čtyři minuty před koncem. Sokoli šli do tří. Oslabení o dva hráče přestáli, ale záhy přišel další zbytečný zákrok, a ten znamenal více než minutovou přesilovku domácích pěti proti třem. Asper ji využil podle hokejové příručky. Střelu golfem ještě Panák vyrazil, na dorážku z bezprostřední vzdálenosti už však neměl a Vicenec srovnal dvě minuty před koncem třetiny na 3:3. Zbytek oslabení už Sokoli přežili a nervózní utkání došlo až do prodloužení.

Hra v nastaveném čase byla dost opatrná. Nervozita byla u hráčů vidět a nikdo nechtěl udělat chybu. Jako první to nevydržel soupeř a dalším nedovoleným zákrokem v čase 64:30 poskytl Sokolům šanci v podobě dvouminutové přesilové hry. Nebyl čas na velké vymýšlení. Přišla kostrbatá přihrávka středem.

Od Jurečky doputoval neposedný míček až ke kapitánu Přerova Vrbovi. Ten, ač zády k bráně a v minimálním úhlu, plácl do míčku bekhendem pod svýma nohama a děrovaný míček si k úžasu všech našel cestičku do síťě, když skončil pod břevnem - 4:3!

Po krátkém intermezzu, co že se to stalo, už vypukla naplno radost červenobílých Sokolíků, kterým k postupu pomohli také věrní fanoušci, kteří s nimi na severozápad Moravy přicestovali.

Střelec rozhodující branky k ní řekl: „Měl jsem kopec štěstí. Sledoval jsem míček, který mi padá vedle těla. Naslepo jsem do něj plácl. A až když jsem se přes rameno otočil, kam ten míček odletěl, viděl jsem ho třepotat se v síťce za zády gólmana. Pak už propukla zasloužená radost.“

Statistiky

Branky: 6:43 Jurečka (Vrba), 13:54 Nekl (Vrba), 38:06 Vrba (Nekl), 64:50 Vrba (Jurečka) - 22:38 Kocián (Nejedlý), 26:30 Gruntorád, 57:57 Vicenec. Vyloučení 7:8, využití: 1:2, diváci: 80.

Další nervy drásající zápas utnul podobně jako ve 4. kole letošního Poháru proti Žďáru nad Sázavou kapitán Sokolů Vrba a stává se tak skutečným pohárovým katem.

K utkání ještě dodal: „Zápas jsme začali skvěle. Rozhodující chyby přišly na konci třetiny, kdy jsme měli tři příležitosti jak zvýšit na 3:0. To se bohužel nestalo a po přestávce na nás nabuzený soupeř vletěl a nepříjemnou hrou nás rozhodil. Nedokázali jsme pořádně využít naší loňské silné zbraně - přesilovek. A když jsem pak ani já nedal nájezd, čekal nás trest v podobě vyrovnání. Nakonec jsme ale zvítězili, jelikož jsme v prodloužení udrželi nervy. Soupeř šel do čtyř, a tak jak jsme utkání začali, tak jsme ho skončili. Gólem z přesilovky.“

Sokoli tak překonali vlastní nejlepší pohárový výkon z minulého roku, kdy skončili právě v osmifinále. Dostali se již mezi osm nejlepších celků u nás, což nedokázal ještě žádný florbalový klub z Olomouckého kraje, kromě týmu Lipníku z roku 2002, za který si mimochodem tehdy zahrál i nynější přerovský kapitán.

Příští zápas si Sokolíci navíc zahrají proti jednomu z extraligových týmů, jímž budou Vítkovice nebo ostravské Pepino!

Petr Šufánek