Jeho členové se museli potýkat s mnohými překážkami, které jim nastražili nejen soupeři při soubojích, ale i situace, které souvisí s existencí samotného klubu.

Přesto florbalisté zažili spoustu dobrého, mají velkou sbírku neuvěřitelných a kuriózních zážitků, které jim už nikdo nevezme.

To, jak se FBC Lipník vyvíjel, viděl i Petr Dadej. V klubu začínal jako brankář, který nejenže rozšiřoval pověst o lipnickém florbalu, ale účastnil se mnohých chlapeckých kousků se svými spoluhráči.

Dnes je Petr na druhé straně mantinelů. Nejenže trénuje, ale je i v pozici manažera celého FBC Lipník.

ROZHOVOR

Když jste v klubu začínal jako hráč, kolik vám tehdy bylo?

Když jsem tehdy přeběhl z fotbalu, mohlo mi být takových deset let. Už ale předtím jsme sváděli tvrdé souboje na betonových pláccích za fotbalovým hřištěm s dřevěnými hokejkami a s tenisovými míčky.

Ten, kdo trochu sleduje situaci v klubu, si mohl všimnout, že letos FBC Lipník oslaví kulaté výročí. Jak charakterizujete posledních deset let lipnického florbalu? Jak charakterizovat desetiletí našeho klubu?

Klubu, který byl ve svém zárodku spolkemmladých studentů, kteří chtěli objevit něco nového a vyrovnat se svým soupeřům a budoucím spoluhráčům.

Byl to klub, který po sloučení třech lipnických klubů byl vražedným seskupením neporazitelných „kanibalů“ (tým se jmenoval Cannibals), kteří to dotáhli až do druhé ligy a poté okusili i do té doby neznámé zákulisní hry vyšších soutěží.

Nyní se klub snaží osvojit si koncepční práci, aby tak časem znovu dosáhl na výsluní, které si užívala parta ve žlutých dresech s nášivkami SbC.

Má FBC Lipník budoucnost do dalších minimálně deseti let?

Toho bohdá nebude, aby florbal u nás ustal! Dokud se tu bude chodit a běhat v promrzlé Sokolce, a to se bude ještě hodně, hodně dlouho, tak tady bude i tento sport se svými srdcaři, kteří ho budou držet nad vodou. I nad ledem.

Když si zpětně vzpomenete na všechny akce, kterých jste se s klubem účastnil nebo jste je pořádal, máte mezi nimi nějakou srdeční záležitost?

V tuto chvíli si nejrychleji vybavím oba Vánoční turnaje, kde se sešlo zdravé jádro FBC Lipník. Chvilku potom mi vyvstane na mysl Open Game 2007, kde jsme dokázali s téměř mrtvou kategorií juniorů znovu oživit staré dobré časy Cannibals a vybojovali jsme druhé místo.

Potom si vzpomenu na Prague Games 2006, což sice nebylo ryze lipnické, ale zlato z mezinárodního turnaje dorostenek se cení velkým způsobem.

Za vzpomínku také stojí lipnické domácí turnaje - Jarní a Letní poháry, a rozhodně i všechny tři ročníky Celostátních setkání mladších žáků.

Můžete jmenovat věci, které ovlivnit víceméně nemůžete a je potřeba je pro klub udělat? Co je k tomu třeba?

Nemůžu ovlivnit smýšlení různých grantových porot, případně vedení firem. Potřeba jsou k tomu především dobré vztahy.

Co za akce chystá klub pro tento rok?

Co se týče domácích akcí, připravujeme dvoudenní až čtyřdenní turnaj pro děti základních škol, který se bude konat v Lipníku nad Bečvou.

Dále čtyřdenní turnaj o Jarní pohár v Hranicích. Následovat bude turnaj pro zvané kluby nejen z České republiky - čtvrtý ročník Setkání mladších žáků.

Pak se určitě zúčastníme mnoha turnajů, namátkou Prague Gamesa Czech Open v Praze, Open Gamev Brně, Stupava Cup ve slovenské Stupavě, Open Air v Liberci a další.

Na obzoru jsou i dětské dny a jiné společenské klubové akce.

Jak si týmy FBC Lipník v právě probíhající sezoně zatím vedou? Mají šance na umístění na stupních vítězů?

Vedeme si v rámci podmínek skvěle a šanci určitě máme.

Loni bodovaly Tamara a Hanka, jak se jim daří teď?

Tamara zkouší od začátku sezony štěstí ve Vítkovicích, snad se jí tam líbí a baví ji florbal ještě o trochu více.

Hanka utrpěla v jedné z lítých bitev zranění, takže se připravuje na operaci kolene a na hřiště se ještě asi půl roku nepostaví.

Nový rok je už sice za námi, ale dal si FBC Lipník nějaké předsevzetí do tohoto roku?

Snažíme se pracovat koncepčně, takže naše předsevzetí jsou jasně daná už delší dobu. Je potřeba stabilizovat všechny kategorie a co nejvíce rozšířit členskou mládežnickou základnu.

Zatím se nám tyto úkoly daří poměrně dobře naplňovat. Nicméně problém zůstává v tom, že se tak děje za pochodu a ne vždy tak rychle, jak by bylo třeba.

A co lidé z týmu? Najdete pro ty věrné i méně věrné něco, co jim chcete vzkázat?

Ať se florbalem baví a ať věří, protože situace se opravdu výrazně zlepšuje a stabilizuje.

Eva Petrášová