Brno a opět umělé překážky

Pavel se chtěl v Brně závodem bavit, moc radosti mu ale 9. místo nepřineslo, ba naopak. „Mně už o nic nešlo, navíc republiku jsem jel letos na půl plynu, takže jsem si chtěl poslední závod, který je pro diváky dosti atraktivní, užít. Byl z toho ale nakonec nejhorší výsledek sezony,“ přiznává.

Závod přitom rozjel dobře a na první sekci nezaváhal. „Na druhé to ale začalo – byl tam přeskok, který jsem měl dát, ale nepovedlo se to a v tu ráno se to vše zlomilo,“ vypráví Pavel.

V prvním kole nakonec projel jen dvě sekce ze šesti a nemohla z toho být tedy lepší, než 6. pozice. „Necítil jsem se úplně optimálně. Byly tam pasáže, nebo spíše přeskoky, nad rámec mých možností,“ říká přerovský biketrialista.

Druhé kolo poté raději začal na nejlehčí sekci, kterou všichni projeli. Udělal však chybu a připsal si dalších pět trestných bodů. Tohle manko už nedokázal stáhnout, a tak se propadl až na 9. pozici.

V konečném pořadí mistrovství České republiky obsadil pátou příčku, když ale vynechal hned 3 závody. Jak on sám ale říká, prioritou pro něj bylo hlavně mistrovství světa a Evropský pohár.

Celá sezona byla od těch předešlých rozdílná především v tom, že trénoval většinu času sám. „Občas jsem jezdil za klukama do Olomouce, ale nebylo to ono. Byl jsem deset let zvyklý trénovat s bráchou ve dvou, a teď to je pro mě problém. Jediným pozitivem bylo, že jsem v bráchovi měl velmi kvalitní doprovod na závodech,“ říká Pavel.

Mistrovství světa jej zastihlo ve skvělé formě. Konkurence však byla veliká a po desáté pozici ve Španělsku a sedmé příčce v Itálii z toho bylo konečné deváté místo.

Jiným šálkem kávy poté byl Evropský pohár. Tam si počínal suverénně, když triumfoval ve všech třech závodech a stal se celkovým vítězem v kategorii Senior.

„Formu v průběhu sezony jsem směřoval k zahraničním závodům. Před mistrovstvím světa jsem měl snad nejlepší závodní formu za celou svou kariéru. Jen škoda, že se mi ji nepodařilo přetavit v nějaký kov. Naopak Evropský pohár předčil má očekávání. To, že bych vyhrál všechny tři závody, by se neodvážil tipovat ani ten největší optimista,“ hodnotí sezonu Pavel Procházka.

Adam doufá v návrat. Na rok

Jeho bratr Adam celý rok laboroval s kolenem, když byl na replastice křížových vazů. S jeho návratem to ale zatím nevypadá moc růžově. „Každé ráno cítím bolesti, to samé i po nějaké větší zátěži. Chodím už do fitka a běhat, zkoušel jsem i tenis, ale ještě to není pořád ono. Chystám se k lékaři a uvidím, jak se k tomu vyjádří. Je to už desátý měsíc po operaci a stále mě to omezuje,“ přiznává Adam Procházka.

Příští sezonu, která začíná koncem dubna, by ale chtěl zkusit jet. „Jestli se mi to podaří a budu moci závodit, tak to bude určitě má poslední sezona. Zatím to ale na kolo ještě stále není, takže uvidíme,“ dodává.