„Začal jsem tak, že jsem znal různé akce z hry na Xboxu a snažil se je přetvořit pro nás,“ zmínil Radim Dohnal oblíbenou herní konzoli. Tažení Mamutů mezi elitu každopádně kariérní mód ve videohře připomíná. Je to ale čistá realita.

Radime, jak jste se vy vůbec dostal k americkému fotbalu?

Před první sezonou v Přerově v roce 2013 tady probíhal nábor. Můj bratr (linebacker Mammoths Lubomír Dohnal, pozn. red.) viděl leták a chtěl se tam podívat. Já jsem šel s ním, ale říkal jsem si, že to nebude nic pro mě. Brácha začal hrát první sezonu, já jsem to hrál akorát tak na Xboxu (herní konzoli, pozn. red.), to mě bavilo (směje se). Začalo mi to jít, tak jsem si řekl, že bych to i zkusil v reálu. A pak se to nějak rozjelo.

Vy jste dlouho působil jako hráč, co se pak přihodilo?

Byl jsem takový univerzál. Hrál jsem nejčastěji na pozici running backa, během Bronze Bowlu ale třeba i recievera, někdy i quarterbacka, prostě co bylo potřeba. Pak při přátelském zápase se Zlín Golems před loňskou sezonou mě protihráč skládal a při tom mi přisedl nohu. Vzpamatoval jsem se z toho, ale ne tak, že bych hrál dál. Ale člověk nikdy neví.

Jak jste se pak dostal k pozici ofenzivního koordinátora?

Začal jsem se tomu víc věnovat už před zraněním. Tehdejší náš trenér David Novotný během sezony 2017 skončil a otěže útoku jsem převzal já. Ještě když jsem aktivně hrál, tak jsem různé hry quaterbackovi diktoval sám přímo z hřiště. Vzniklo to vlastně tak, že jsem znal útočné akce z hry na Xboxu. Ty jednoduché jsem se snažil přetvořit pro nás. Vlastně všechno, co znám, je buď z Xboxu, z videí na YouTube nebo z toho, co mi někdo předal. V osmičkové lize mi přišlo, že stačil na tvorbu akcí selský rozum, ale teď už to dospívá do fáze, že musím používat to, co je x let zaběhlé v Americe. To totiž prostě funguje.

Jak se vlastně v Česku jako kouč amerického fotbalu vzděláváte a zdokonalujete?

Na YouTube je spousta videí od amerických trenérů, ze kterých beru inspiraci. Před sezonou jsem narazil na dva, kteří popisují video ze zápasu a vysvětlují, jaké akce hrát na různé typy obrany. Hodně čerpám z toho. No a z toho Xboxu taky, to je jasné (usmívá se). Třeba teď před finále, kdy jsme prohráli s Pantery 9:10, jsem sedl k YouTube a vyloženě napsal „How to play against man to man defense“ (v překladu „jak hrát proti osobní obraně, pozn. red.). Panteři totiž hrají vlastně osobku a měli ji skvěle zvládnutou. Horší je to pak aplikovat a nacpat do hráčů. Věděl jsem už předtím, co na to funguje, ale potřebovali jsme to zlepšit.

Takže jste pro finále takto našli ten správný recept? Trenér Black Panthers se po Silver Bowlu nechal slyšet, že na vaši útočnou hru byl připraven, že jste hráli to stejné, co v předešlém duelu.

Ono to tak totiž vypadalo, hráli jsme stejné formace, ale upravili jsme akce. Takže to stejné nebylo. Začali jsme hrát akce přímo proti jejich postavení v obraně.

Překvapil vás raketový start a vedení 35:0 po prvním poločase? Nebo jste viděli, že Praze chybí opory a vycítili jste šanci?

Byl jsem překvapený. Nepřipouštěli jsme si, že jim budou chybět někteří hráči. Připravovali jsme se tak, jako by měli přijet v ještě lepším počtu. Až po zápase jsem se zeptal jejich trenéra, z čeho plyne podmínka, že nemohli někteří nastoupit. Jeden ze soupeřů ještě víkend před Silver Bowlem kopal v AFL. Říkal jsem si, že to pak budou hrát asi i všichni ostatní. Jenže je tam podmínka, že pokud máte víc než polovinu startů v Rakousku, nemůžete hrát u nás. Pro ně je prioritou Rakousko.

Hráči z A-týmu Panterům určitě chyběli, pražští trenéři ale zmínili, že tento faktor nerozhodoval, je to tak?

Trenér Panterů zmínil, že tím to nebylo. Dva rychlé touchdowny se prý podepsali na psychice hráčů. Taky teď přijeli pouze se třemi trenéry. Věřím, že kdyby přijel i jejich americký quarterback, který minule pro ně vymýšlel útočné akce, a zbytek trenérského kádru, který byl i na minulém zápase, tak ten zápas rozhodně vypadá jinak.

Finále jste jasně ovládli, teď vás čeká postup. Co to pro Mamuty znamená?

Začnu tím, že odehrajeme o dva zápasy víc. Rozhodně budeme potřebovat více hráčů. Chceme stavět na tom jádru týmu, které máme, ale na první ligu budeme potřebovat rozhodně ještě několik nabrat. Některé týmy mají k dispozici třeba i šedesátičlennou soupisku a několikrát více trenérů, než máme my. Musíme se porovnávat s tím nejlepším.

Takže spoléháte na další nábor hráčů, nebo přivedete nějaké posily?

Budeme spoléhat hlavně na nábor. Chceme jít cestou bez importů (profesionálních hráčů z USA se smlouvami, pozn. red.), budovat tým z českých hráčů. Většina týmů z 1. ligy mají Američana na klíčovém postu quaterbacka. My se touhle cestou nechceme vydat. Co když jednou importy zruší? To bychom byli na srovnatelné úrovni s první ligou už teď.

Taky se u vás mohou hlásit hráči z jiných týmů, jako tomu bylo letos u Davida Holuba z Pardubic. To jste si asi hodně pochvalovali, že?

Jsme rádi za každého hotového hráče, který k nám přijde. U Davida Holuba to bylo velké štěstí, že se sem kvůli práci přestěhoval. Ale i z lidí, kteří fotbal nikdy nehráli, umíme udělat skvělé hráče. Je to hodně o dřině po celou sezonu.

Budete chtít posílit i trenérský tým?

Rozhodně bychom v budoucnu chtěli, třeba i o nějakého Američana, protože s českými trenéry se zrovna neroztrhl pytel. Navíc, podle informací z jiných týmů, je to prý běh na dlouhou trať vybrat toho správného.

Bude to velký výkonnostní skok z druhé do první ligy?

Rozhodně. Týmy, co tam jsou, už nejvyšší ligu většinou pár let hrají. Například Prague Lions jsou tady od založení amerického fotbalu u nás. Všechny týmy jsou zkušenější než my. Nebude lehké tam zapadnout, ale věřím, že na to máme.

Jaké tedy budou vaše cíle?

Cílem bude stabilizace kádru pro první ligu a hlavně nesestoupit. Jasně, že rád bych nás viděl v play-off.

Ani Paddock liga není profesionální soutěž. Znamená to pro vás spíše další náklady. Je vůbec někdo, kdo se v Česku americkým fotbalem živí?

Je to pro nás hlavně koníček. Dáte třeba šest tisíc za členské příspěvky, dalších několik tisíc za výbavu. My vlastně platíme za to, abychom ten fotbal hráli. V první lize to bude úplně stejné. Jsou samozřejmě hráči, kteří to hrají i v české lize za peníze. Z Čechů byste je spočítali na prstech jedné ruky. Pokud ale jste v České republice fakt dobří, všímají si vás týmy z okolních zemí – Německa, Polska nebo Rakouska.

Zmínili jsme nábory. Je možné, že někdo, kdo si přečte tento rozhovor a nikdy nehrál americký fotbal, u vás dostane šanci a zahraje si za rok nejvyšší českou soutěž?

Ano. Každý má šanci vyzkoušet si americký fotbal na vlastní kůži a probojovat se do týmu. Nábory do seniorského týmu budou probíhat na konci září, do juniorského již na konci července. Neříkám, že nováček má stoprocentní šanci, že si zahraje. Má ale šanci o to zabojovat s ostatními spoluhráči.

Aktuálně tedy dáváte dohromady novou juniorku, je to tak?

Ano, je to tak. Budeme v Přerově trénovat kluky zdejší a ze zlínských Golems ve věku 16 až 19 let. Již v srpnu budou tréninky jen pro juniory a v září jim už začíná sezona. Teď na konci července budeme pořádat nábor, ale máme už i hotové hráče, kteří hráli za muže. Juniorské týmy mají v jiných městech velký úspěch a doufáme, že u nás to bude stejné. Takže pokud jsi ročník 2000 – 2002, budeme se na tebe těšit.

Historie amerického fotbalu v Přerově Počátky klubu sahají do roku 2011. V Olomouci se začali scházet nadšenci, o jejich existenci se dozvěděl bývalý hráč Prague Lions a Prague Black Hawks David Novotný z Přerova. Ten se po zranění vydal na trenérskou dráhu a vzhledem k vysokému počtu dalších hráčů z Přerova se klub přesunul k řece Bečvě. Vznikl klub Přerov Mammoths, který je od roku 2012 členem ČAAF. Od dalšího roku se pravidelně účastní českých soutěží.

Sezony Přerov Mammoths:

2013 – ČLAF B (skupina Východ) – 3. místo

2014 – ČLAF C (skupina Východ) – 4. místo

2015 – Divize IV (skupina Východ) – 1. místo, účast v semifinále

2016 – 3. liga (skupina Východ) – 3. místo, přechod na „jedenáctkový“ fotbal

2017 – 3. liga – vítězství v Bronze Bowlu

2018 – 2. liga – 3. místo

2019 – 2. liga – vítězství v Silver Bowlu