„K zájmu o přírodu mě přivedl můj otec, který byl fytopatolog, amatérský botanik a mykolog. Chodili jsme spolu na procházky v Jičíně ve východních Čechách, odkud pocházím. O ptáky jsem se ale začal zajímat až po svém přestěhování na Přerovsko. Významně mě v tomto směru ovlivnilo setkání s Bedřichem Gavendou, ale i Ivošem Růžičkou - vedoucím Biologické stanice - a Jožkou Chytilem, za což jim děkuji,“ vzpomíná Jiří Šafránek.

V roce 1991 se zasloužil o obnovení Moravského ornitologického spolku, třináct let ho vedl jako prezident a nyní je jeho místopředsedou. Sám sebe ale známý ornitolog považuje spíše za amatérského badatele, který se snaží o popularizaci přírody.

„Jsem profesí optik, a protože pracuji v Meoptě, mám blízko k optickým přístrojům. Pořádáme pro veřejnost i ornitologické exkurze, spojené s pozorováním ptáků,“ říká.

I díky jeho postřehům se veřejnost dozvídá vždy čerstvé zprávy a zajímavosti ze světa ptačí říše. Doslova legendou se díky přerovským ornitologům stala labutí celebrita Zpěvanka, jejíž pohnutý příběh upoutá každý rok novým dějstvím. Nejprve nemohla dlouho najít partnera, a když našla na samce svého druhu, tak uhynul. Poté, co konečně zahnízdila, zase potkal smutný osud její čtyři mláďata.

„Je to každoroční evergreen a doufání, že Zpěvanka zahnízdí. Labutě zpěvné hnízdí zpravidla na malých jezerech v tundře na severovýchodě Evropy a u nás se objevují jen v době tahu. Tato labuť zpěvná byla okroužkována v Německu na zimovišti v lednu 2006, a to už jako dospělá samice. Proč se ale nevrátila do svého severského rodiště a usadila se tady na Moravě, pro nás dodnes zůstává záhadou,“ pozastavuje se ornitolog.

A jak vzniklo originální jméno Zpěvanka? Autorem názvu byl přerovský ornitolog Adolf Goebel, který zemřel před třemi lety.

„Nazval ji podle princezny Zpěvanky, a protože se u veřejnosti jméno ujalo, už jsme u něj zůstali. Nebylo to ale jediné netradiční pojmenování - například orel mořský, který se objevil v Tovačově a měl zraněnou nohu, dostal jméno Svěšená noha. Kvůli jeho handicapu jsme ho dokázali vždy rozlišit, protože mu jedna noha visela a druhou měl nataženou. Měl typický nezaměnitelný znak,“ vysvětluje Jiří Šafránek.

Podle něj se objeví každý rok nějaká zajímavost a rarita, kterou se mohou přerovští ornitologové pochlubit.

„Nejčastěji právě v Tovačově, kde jsme zpozorovali i pěnici malou - a bylo to jediné pozorování u nás. Tovačov se svou soustavou rybníků ptáky přitahuje - je tady tahová cesta a zastaví se zde spousta druhů,“ zmiňuje.

Ornitolog věří, že i letošní zima připraví nějaké překvapení.

„Čekali jsme, že s pořádnou sněhovou nadílkou spatříme brkoslavy severní, ale zatím se u nás žádný neobjevil,“ říká.

S novinkou, kterou by se mohla pochlubit, zatím nepřichází ani labuť Zpěvanka, která už se objevila na svém oblíbeném „zimním sídle“ - Zámeckém rybníku v Chropyni.

„Její samec pravděpodobně uhynul loni spolu s mláďaty v době hnízdění. Další labuť zpěvná se objevila i v Záhlinicích, ta ale zatím nesehnala žádného partnera. Uvidíme, zda nás něčím překvapí,“ uzavírá Jiří Šafránek.