Výrobě autentických hanáckých krojů se věnuje už padesát let a její precizní tvorba a úcta k tradici jí vynesly několik významných ocenění. V roce 2011 získala ocenění Živnostník roku a uspěla v silné konkurenci podnikatelů z celého Olomouckého kraje. Dva roky poté následovalo v roce 2013 také ocenění ministerstva kultury Nositel tradic.

„Moje babička se živila šitím ve Vídni a k výšivce mě přivedla,“ vzpomíná Jarmila Vítoslavská.

Haná se pro ni stala velkou inspirací - i proto, že výšivka na kroji ukazuje minulost bohaté a úrodné oblasti.

„Každá dědinka na Hané má svá přesná specifika - detailní rozdíly ve výšivce či mašli, její barvě, střihu rukávu a podobně. To vše patří k dědictví naší Hané,“ dodává.

Jako živnostnice se věnuje šití krojů už od roku 1993 a dodává kompletní kroje i s klobouky, opasky, šátky a obuví. Její práce si cení nejen doma, ale i v zahraničí. A jak časově náročné je šití krojů?

„Výroba jednoho bohatě zdobeného hanáckého kroje trvá až dva roky. Jen vyšití zástěry zabere tak osm set hodin,“ říká.

Právě motivy vyšité na zástěře mohou přitom prozradit původ Hanačky. Troubky mají motivy slunečnic a vlčího máku, Tovačov zase klásky a Kojetín jablka.

Při výrobě krojů dbá především na věrohodnost. Chce, aby kroje vypadaly tak, jako když je nosili naši předci. I z toho důvodu používá vamberskou krajku, která byla pro zdobné kroje na Hané v minulosti typická.

Nejsilnějším zážitkem posledních let byla pro Jarmilu Vítoslavskou účast na výstavě v Senátu, která se konala v roce 2018 ke stému výročí vzniku samostatného Československa.

„Přijeli jsme tehdy do Prahy s Hanáky a výstavu slavnostně otevírali. Na chvíle, kdy šel celou Prahou krojovaný průvod Hanáků až do sídla Senátu do smrti nezapomenu. Byl to velký zážitek - zpívalo se a cizinci místo toho, aby sledovali orloj, věnovali pozornost nám. Na výstavě hanáckých tradic byly kromě mých krojů k vidění také paličkované krajky Bronislavy Millé z Velké Bystřice. Chystali jsme to u mě doma asi čtrnáct dní, a pak se jelo na Prahu,“ uzavírá.