Život Hanáků zvěčnila ve svých obrazech, k vidění jsou nyní v Kojetíně

„Marie Gardavská má pro Kojetín nemalý význam, protože v době, kdy upadal zájem o kroje, to byla právě ona, kdo se zasloužil o jejich uchování alespoň ve svých dílech,“ zahájila ve své řeči výstavu ředitelka Městského kulturního střediska Hana Svačinová.

„Kojetská malířka“ se narodila 14. března 1871 ve Vyškovské ulici v Kojetíně. „Vzešla ze selského rodu, který zde hospodařil už od nepaměti. Rodiče si představovali, že mladá Marie dovede na grunt ženicha, s nímž bude hospodařit na statcích svých předků. V té době vlastně ani nic jiného nepřipadalo v úvahu,“ řekl návštěvníkům kojetínský muzejník, etnograf a kurátor výstavy Milan Zahradník.

Její srdce ale spíše než k poli tíhlo ke štětci.

„V devatenácti letech opustila svůj rodný dům. Nejprve studovala Umělecko-průmyslovou školu v Praze, poté Školu výtvarných umělkyň v Mnichově. Nakonec se ale vrátila do Kojetína, kterému zůstala věrná po zbytek života,“ uvedl Milan Zahradník. Podle něj odkaz Marie Gardavské spočívá především v tom, že malířka v době, kdy místní lidé kroje měnili za konfekční oblečení, dokázala zachytit krásu bohatého lidového oděvu.

Portréty prostých Hanáků a Hanaček dnes mají důležitý dokumentární charakter, ze kterého čerpají nejen etnografové, ale i ti, kteří si jen chtějí připomenout půvab zapomenuté staré Hané. Marie Gardavská zemřela 6. června 1937.

Komplikovaná D1. Úsek Lipník - Přerov nabírá zpoždění

Ptačí zpěvy v lidovém podání na Hané

V rámci výstavy došlo i na křest knihy Ptačí zpěvy v lidovém podání na Hané autorky Ludmily Mátlové Uhrové. „Jde o další neméně významnou rodačku, folkloristku a sběratelku z Kojetína. V rámci letošních Kojetínských hodů se nám podařilo vydat publikaci, která nemá zachytit jednotlivé druhy ptáků, ale dobu, kdy děti i dospělí lidé, zvláště ti, kteří pracovali na poli, byli v úzkém styku s přírodou a jejím děním,“ shrnula Hana Svačinová.

Slavnostního křtu se zúčastnila také dcera profesorky Ludmily Mátlové Uhrové Anna Antlová, která v současné době žije v Ostravě.

„Moje maminka, rodačka z Vyškovské ulice v Kojetíně, zasvětila lidové tvořivosti na Hané celý svůj život. Dnes už si mnozí z vás neuvědomují, že na Hané chyběl folklor. Ač to byl bohatý kraj, folklor se udržoval zejména mezi chudším obyvatelstvem. A právě od nich sbírala a zaznamenávala staré písně, tance i zvyky. Materiál tak postupně shromažďovala a vydávala. V podstatě všechny hanácké soubory s tímto materiálem dodnes pracují,“ shrnula Anna Antlová.

Ludmila Mátlová Uhrová se postupně zaměřila na děti, dokonce vedla řadu školení o technice lidových tanců. „Spousta z vás jistě pamatuje velké úspěchy dětského souboru z Uhřičic, kde byla moje maminka poradcem, byla i jedním ze zakladatelů Dětských Strážnických slavností. Její dílo se stalo cenným dokladem ušlechtilých zábav lidu, které místy takřka vymizely,“ řekla Marie Antlová.

Řada návštěvníků si zajímavou výstavu pochvalovala.

„Těší mě, když se oživí a připomenou naše tradice. Jen škoda, že nejsou více v hledáčku místních. Důležité je upevnit je a povzbudit v lidech hrdost na to, odkud pocházejí. Určitě bych se nebránila ani tomu, kdyby se začlenily do tvořivosti ve školách, třeba při zpěvu, malování nebo ručních pracích. Myslím, že právě uchování a předání tradic následujícím generacím bylo motivací i vášní mojí pratety, profesorky Ludmily Mátlové Uhrové,“ uzavřela jedna z návštěvnic výstavy Jarmila Williams.

Expozici doplňují díla řezbáře Josefa Sigmunda a můžete ji zhlédnout od pondělí do pátku vždy od 9 do 11.30 hodin, poté od 12.30 do 17 hodin. Přístupná bude do konce roku.

Je to bída, říkají pěstitelé chmele