Ojedinělá výstava

Jiří Grus, Karel Jerie, Wladimir518, Honza Bažant, Tomáš Kučerovský, to jsou jen některá jména, známá spíše zasvěcencům, která reprezentují špičku současné české komiksové tvorby.

Tito a další tři desítky autorů se představují na výstavě Generace Nula, která měla premiéru letos v létě v brněnských galeriích U Dobrého pastýře a Kabinet.

„Hranice jsou druhou zastávkou této výstavy, která pak poputuje ještě do Prahy a do Bratislavy. Takže je to pro nás taková prestižní záležitost. Kromě zmíněných velkých měst jsme jediné místo, kde je výstava k vidění,“ uvedla Renata Skřebská z hranického městského muzea.

Komiks a Vlodek

Do Hranic se přitom expozice dostala zvláštní shodou náhod, a to díky retrospektivní výstavě hranického rodáka Vladislava Vlodka. „Vlodek byl v dětství v Americe, kde se seznámil s komiksem, a díky tomu se ve dvacátých letech stal jedním z prvních, kdo se u nás tvorbou komiksu zabývali,“ vysvětlila Renata Skřebská.

Na Vlodkovu výstavu do Hranic se přijel podívat i Tomáš Prokůpek, který je autorem expozice Generace Nula. „Domluvili jsme se při té příležitosti, že výstavu Generace Nula přivezou i do Hranic,“ řekla Skřebská.

Kreslené seriály jako nové umění

Celkem třicet sedm autorů a zhruba padesát ukázek jejich děl, taková je podoba hranické expozice mapující současnou českou komiksovou tvorbu.

„Název výstavy odkazuje na to, že se jedná o generaci autorů, kteří začínali na počátku devadesátých let. Do roku 1989 se u nás komiks nebral příliš vážně a nepovažoval se za umění. Tohle je vlastně takový pokus rehabilitovat komiks v galeriích, ukázat že je to plnohodnotný umělecký projev,“ sdělila Renata Skřebská.

Na vystavených dílech je vidět, že jejich autoři se nenechávají omezovat zažitými pravidly žánru, ale že využívají možností komiksů ke sdělení svých myšlenek a pocitů.

„Původně komiks často čerpal z vědeckofantastických námětů či z literárních předloh, tady vidíme, že u této generace dochází k posunu. Autoři si sami píšou scénáře, velká část od nereálného světa přechází k zobrazování každodenní reality, toho, co běžně prožívají. Projevuje se tady také typická nadsázka a ironie,“ řekla hranická galeristka.

Milovníci umění ocení i pestrost výtvarných technik, kterou se vystavovaní autoři prezentují: od realistické kresby až po koláže. „Všichni autoři mají výtvarné vzdělání, buď střední školu, nebo většinou některou z vysokých škol, a komiksu se rozhodli věnovat jako své volné tvorbě,“ popsala Renata Skřebská.

Na své si přijdou všechny generace

Netradiční výstava má svým zaměřením schopnost oslovit také mládež, která zase moc často galerie nenavštěvuje.

„Od loňského roku pořádáme pro školy animační programy, takže i v případě této možnosti jich lze využít. Navíc výstava ukazuje současnou tvorbu, která je poněkud jiná než klasická produkce a která ukazuje, že se výtvarné umění nadále vyvíjí,“ podotkla Skřebská.

Podle jejích slov se ale výstava setkala s příznivou odezvou i u starší generace. „Například při vernisáži byly velmi vstřícné ohlasy. Podobné to bylo i u komiksovou tvorbou inspirované výstavy Josefa Bolfa, kterou jsme tady měli. Myslím, že i tato expozice může díky své různorodosti oslovit široké spektrum lidí,“ uvedla galeristka.

V hranické galerii Synagoga bude výstava Generace Nula k vidění až do 13. ledna. Otevřeno je každý den kromě pondělí od 9 do 12.30 a od 13 do 16 hodin, v neděli až do 17 hodin.

Knižní průvodce Generací Nula

Ačkoliv vydávat komiks, převážně alternativního ražení je na tak malé scéně, jako je ta česká, poměrně riskantní záležitostí, vyšla u nás v posledních letech celá řada domácích autorských děl.

Za zaznamenání stojí knihy Nitro těžkne glycerínem Štěpána Kopřivy a Jiřího Gruse, Oidipus Rex Karla Jerieho, Pán času Jana Bažanta, Voleman Jiřího Gruse či sborníky různých autorů Inseminátor, O (ne)mrtvých jen dobře či Kontraband, který komiksově zpracovává písně skupiny Traband. Díla českých autorů pravidelně vycházejí i v časopisech Aaarg a Zkrat.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z PŘEROVSKA

Moje PřerovskoSportKulturaPodnikáníČerná kronika