„Dnešní výstava navazuje na dvě předchozí, které proběhly v Brně a Zlíně. Celý ten cyklus se točí kolem panenek zejména proto, že pokud se vyjadřuji přes ně, vše působí tak nějak méně bolestivě. Jednoduše jde o to, že kdybych namaloval místo panenek živé lidi, tak by ten obraz byl strašně morbidní,“ představil své malby plné pozoruhodných postav jejich autor, s tím, že mnoho obrazů se do Přerova vůbec nedostalo, a to zejména kvůli jejich velikosti.

Tomáš Komínek je hodně ovlivněn divadelním prostředím, ve kterém dlouhodobě působí.

„K malování jsem se dostal po vojně, ovšem až s nástupem do zlínského divadla, kde pracuji jako inspicient, jsem začal malovat naplno a rozvíjet se pod dohledem lidí, kteří jsou emotivní, citliví a pomohli mi v tom, že jsem se konečně přestal bát,“ vysvětlil.

Malba a divadlo ale nejsou jediné činnosti, kterým se umělec věnuje. Ve svém volném čase totiž pracuje se dřevem.

„Když mám čas, rád si dělám rámy nebo opravuji starý nábytek, který se dá pak opět použít,“ dodal.

A jeho vztah k obrazům, které maluje? „Každý obraz, který vytvořím, si ze mě něco bere, takže pokud nestíhám čerpat další energii, tak se jednou za čas stane, že se cítím prázdný… prostě každá ta věc si vezme kus mě samotného. Některé obrazy například nikdy neprodám,“ uzavřel umělec.

Vernisáž sice skončila, ovšem samotná výstava v galerii Střed v Přerově, kde je možné některé z děl Tomáše Komínka i zakoupit, potrvá až do 16. dubna.