Basový mág Victor Wooten, ale i americký vokální kvartet ověnčenými deseti cenami Grammy The Manhattan Transfer nebo Chris Minh Doky&The Nomads s legendárním bubeníkem Davem Wecklem, se postarali o jeden z nejlepších ročníků posledních let.

Československý jazzový festival v Přerově sice oslavil pětatřicáté narozeniny, ale tradice jazzu je v Přerově mnohem hlubší a sahá až do šedesátých let minulého století.

„Festival má ve svém věku dostatek sebevědomí, takže si nemusí na nic hrát, ani nic předstírat. Adjektiva československý a jazzový v jeho názvu nejsou jen prázdnou proklamací,“ shrnul dramaturg Aleš Benda.

Na pódiu se od čtvrtku do soboty vystřídala jména, za kterými vážili dlouhou cestu do Přerova návštěvníci z celé republiky, ale i ze zahraničí.

Beznadějně vyprodaný byl páteční koncert, který nabídl dvě trumfová esa - basového mága Victora Wootena, jehož na pódiu doprovodili bubeník Dennis Chambers a saxofonista Bob Franceschini, a pak americký vokální kvartet The Manhattan Transfer.

Čtveřice vokalistů z New Yorku, která společně zpívá už od roku 1969, získala za pětačtyřicet let své existence deset cen Grammy - za nahrávky swingovek, ale i populárních písniček jako je třeba Chanson D´Amour. V Přerově představila to nejlepší ze své dlouholeté tvorby, ale i ukázky z nejnovějšího alba Junction.

Podle ředitele festivalu Rudolfa Neulse byl koncert The Manhattan Transfer splněným snem pořadatelů.

„I když splnit některé požadavky umělců je dost náročné. V případě The Manhattan Transfer to byly třeba i žvýkačky různých příchutí. Páteční večer byl beznadějně vyprodaný a hodně k tomu přispěl i americký baskytarista Victor Wooten,“ zhodnotil.

V duchu česko-slovenské vzájemnosti se nesl sobotní večer, který navodil atmosféru nadcházejících oslav vzniku samostatného Československa.

Dlouholetou jazzovou tradici v Přerově připomněl orchestr, který stál u jejího zrodu - Academic Jazz Band. Kapela slaví letos šedesát let od svého založení a prvního takzvaného „ČAJFu“ v roce 1966 se zúčastnila ještě pod názvem Dixieland XI. A.

Nebýt festivalu, s jazzem bych nezačal

Festival během uplynulých desetiletí vychoval nejen stovky jazzových fanoušků, ale i talentované hudebníky. A dva přerovští rodáci - pianista Martin Konvička a bubeník Marek Urbánek doprovodili na pódiu česko-slovenský band Rostislav Fraš CZ-SK Quintet.

„Když jsem byl poprvé na festivalu, bylo mi asi jedenáct let. Jsem rád, že se můžeme objevit na pódiu, na kterém kdysi stávali muzikanti, kteří nás před lety inspirovali a motivovali,“ svěřil se pianista Martin Konvička. Podle něj má festival obrovský přesah.

„Protože je tady tak dlouho, mnozí lidé si ani neuvědomují, že je to speciální záležitost, a že je jedním z nejstarších festivalu v republice s nejdelší tradicí. Je velké štěstí, že se ho pořád daří držet. Má obrovskou hodnotu minimálně v tom, že já, Marek a pár dalších lidí díky tomu, že tady je, začali muziku chápat jako potenciální živobytí a nejen jako koníček,“ dodal.

Podobně to vnímá i bubeník Marek Urbánek, který začínal svou hudební kariéru v kapele Jazz Base na Základní umělecké škole B. Kozánka v Přerově.

„Je vždycky super vrátit se domů na jazz. Nebýt festivalu, nikdy bych asi tuto muziku nezačal dělat. Vždycky jednou za rok jsme mohli vidět ty velké hvězdy, což mě hodně ovlivnilo. Asi nejvíce mě v minulosti nadchl koncert Clayton Hamilton Jazz Orchestra,“ prozradil Marek Urbánek, který dnes jako bubeník účinkuje v deseti různých hudebních projektech.

O důstojnou tečku za jazzovým festivalem se v sobotu večer postarala kapela Chris Minh Doky&The Nomads, ve které působí legendární americký bubeník Dave Weckl, kytarista Dean Brown a klávesista George Whitty.