Atmosféra setkání, jež mělo přiblížit život učitele národů široké veřejnosti, byla neopakovatelná. Příchozí zhlédli divadelní ukázku v podání archeologů a pracovníků muzea, ale vyslechli si také odborný výklad, týkající se nejnovějších objevů v předpolí Tyršova mostu.

„Chtěli jsme, aby byl příjezd Jana Amose autentický, a proto ho doprovodili dva bratři z církve jednoty bratrské. Jejich role se zhostili tak trochu symbolicky archeolog Zdeněk Schenk a badatel Jan Mikulík, kteří stáli u obou významných objevů – bratrské školy i kostela sv. Marka," vylíčila autorka projektu Kateřina Tomešková z Muzea Komenského v Přerově.

Proč historici převyprávěli právě příběh o svatbě učitele národů? „Chtěli jsme ukázat na jedné konkrétní kapitole z jeho života, jak blízký vztah měl k městu. Chodil v Přerově do školy, oženil se zde se svou první manželkou a působil jako učitel v bratrské škole. Svatba se podle historických pramenů konala den po svatém Vítu roku 1618," upřesnila.

Role učitele národů se v krátké herecké etudě zhostil historik Lubor Maloň, Mandalenu Vizovskou zase ztvárnila komenioložka Helena Kovářová a její matku Magdalena Barboříková. Oddávat novomanžele měl původně přední český komeniolog Pavel Floss v roli biskupa Lanecia. „Nakonec ale bohužel kvůli nemoci odřekl," vysvětlila Kateřina Tomešková.

Setkání s veřejností, jež mělo přiblížit osobnost učitele národů, se uskutečnilo u příležitosti výročí Komenského úmrtí, které připadne na 15. listopadu. Jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů v Přerově na počátku 17. století studoval, a poté se sem vrátil jako učitel. Muzeum se navíc může pyšnit cennými sbírkami – vlastní Komenského mapu Moravy z roku 1627, jeho dopis českým bratřím do Leszna z roku 1622 a řadu vzácných děl. Díky rozsáhlé sbírce je vyhledávané i zahraničními badateli.

Lidé se mohli na setkání s odborníky seznámit také s významnými objevy, které učinili letos na jaře v jižním předpolí Tyršova mostu přerovští archeologové. „Měli jedinečnou příležitost si prohlédnout vzácné exponáty – například zlatý altun, stříbrné mince nebo knižní kování," uvedl archeolog Zdeněk Schenk, který byl u obou významných objevů – kostela sv. Marka i bratrské školy.

Návštěvníci mohli zhlédnout také dokumentární snímek Jan Amos Komenský…a tak trochu přerovský, jenž vznikl jako podklad pro animační programy. „Nikdy jsem si nemyslel, že toho Komenský pro Přerov udělal tolik, a že se jeho zdejší působení odrazilo i v celé jeho další tvorbě," řekl jeden z autorů dokumentu Matěj Tomešek.

Ten se prý snažil o to, aby ve snímku nechyběla důležitá historická fakta, ale zároveň byl poutavý pro všechny věkové kategorie – od dětí až po nejstarší návštěvníky. Kamera se tedy dostala i do míst, která nejsou běžně k vidění – například do knihovny s jeho spisy. Snímek má navíc dokumentační hodnotu. „Jsou v něm totiž také záběry z unikátního naleziště základů bratrské školy a kostela sv. Marka, díky nimž se Přerov proslavil," uzavřel.