Hudební program v areálu přerovského pivovaru odstartoval v 15 hodin, větší množství hudby chtivých návštěvníků ale začalo přicházet až v podvečer. Nejvíce „splnilo" žánrové zaměření festivalu, který má blues ve jméně, seskupení Stan the Man.

„Stan the Man bylo pro nás první velké překvapení. Blues máme hodně rádi, několik let jezdíme s manželem do Šumperku na Blues Alive, takže když je něco takového u nás v Přerově, nemůžeme to vynechat. A moc se těším na Radima Hladíka, " svěřila se Vladimíra Dostálková.

Po půl osmé to v pivovaru začalo vřít. Kapela Blue Effect, kterou v současnosti tvoří vedle jejího zakládajícího člena Radima Hladíka i o několik dekád mladší muzikanti, přilákala stovky lidí.

Během devadesátiminu­tového koncertu došlo nejen na největší hit Slunečný hrob, který hudebníci zahráli dokonce dvakrát, podruhé za mohutného doprovodu publika, ale i na další známé skladby jako Čajovna, Má hra či Rajky.

Krom kvalitní živé hudby v kompletně elektrickém hávu strhnul návštěvníky i showmanský projev zpívajícího kytaristy Honzy Křížka.

„Hrálo se nám výborně, bylo to úžasný. Všecko vyšlo, takže my jsme spokojený. Doufám, že bylo i publikum," řekl bezprostředně po vystoupení Hladík.

Pochyby nebyly v jeho případě na místě.

„Bylo to vynikající, znám je už víc než dvacet let. Po dnešním koncertu jsem spokojený a můžu říct, že má duše je naplněná energií," uvedl například Pavel Král, který se s dalšími fanoušky propracoval i do backstage.

Spokojenost zavládla i na straně organizátorů. „Jsem rád, že se druhý ročník festivalu Blues nad Bečvou povedl. Nebude jednoduché to příští rok překonat, už právě kvůli Blue Effect," řekl dramaturg festivalu Pavel Ondrůj.

Nabitý večer pak pokračoval v Restauraci Pivovar s polskými Boogie Boys. Poslední vystoupení festivalu Blues nad Bečvou se uskuteční v neděli 21. září v parku Michalov – bluesovým nadšencům zahraje přerovská kapela Mothers Follow Chairs.

Čtyři otázky pro Radima Hladíka

Radim Hladík je český kytarista, skladatel a producent. Narodil se v roce 1946. V patnácti letech hrál na kytaru ve skupině Komety, byl členem blues rockové skupiny The Matadors. V roce 1968 stál u založení skupiny Blue Effect, kde vystupovali mimo jiné Vladimír Mišík nebo Lešek Semelka. Radim Hladík je považován za jednoho z nejlepších českých kytaristů.

Několik let jste nepřetržitě na cestách, jak to zvládáte?

Dá se to, hrajeme v téhle sestavě přes deset let v kuse. Letos jsme měli poprvé po těch deseti letech 14 dní dovolené. Předtím nic, prostě nás to baví.

Přestože nehrajete blues, jaký je váš vztah k tomuto žánru?

Prožil jsem bluesové období, to bylo v době, kdy končili Matadors. Dva roky jsme hráli blues a začátky Blue Effect jsou s ním také spojeny, takže to v sobě mám. Mladší generace už to bere ale trošku jinak, oni tu bluesovou dobu nezažili.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Ještě chvilku vydržet. My jsme takový sobci, hrajeme v první řadě pro sebe, že se to líbí lidem – to je už navíc.

Rodí se nějaký nový materiál?

Pomaličku. Je to problém, aby to byly nové věci, které ale musí mít kořeny v těch čtyřiceti předchozích letech. To je šílená alchymie.