Přerov si ve čtvrtek 29. června připomněl sto let od jeho narození. Komponovaný program se uskutečnil na divadelní scéně Mezi hradbami na Horním náměstí.

Součástí programu bylo také štafetové ruční přepisování Kainarových veršů, které proběhlo v Galerii města Přerova.

„Pro tuto příležitost jsme zakoupili speciální vázanou knihu, do které se zájemci mohli také podepsat. Každý, kdo přepsal aspoň jeden verš, dostal na památku záložku do knihy,“ prozradila mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

Přepsat krátký verš se rozhodla i Zuzana K. z Kojetína.

„S Josefem Kainarem mě pojí jedna vzpomínka – když jsme byli s bratrem ještě děti, stříhala nás maminka v koupelně, kde nás posadila na starou pračku. Bratr měl dlouhé kadeře, které padaly k zemi a zmíraly. Stejně jako v té písni od Vladimíra Mišíka Stříhali dohola malého chlapečka, kterou nám při tom rodiče pouštěli. Až po čase jsem zjistila, že je to zhudebněná báseň Josefa Kainara,“ zavzpomínala.

Součástí odpoledního programu byla také recitace Kainarových básní v podání recitátora Čestmíra Beťáka.

Hudebního doprovodu se ujali přerovští hudebníci Ivan Němeček, Petr Stojan, Kateřina Sekerová, Vladimír Veselý a Miloš Pohl.

„Město mělo požadavek, oslavit tento významný den nějakým koncertem, případně vystoupením. Původní verze byla pouze piano, zpěv a recitace. Já jsem to chtěl ale udělat ve velkém stylu, přece jenom se jedná o sté výročí. Jako Přerovan jsem nevěděl, že Josef Kainar napsal asi sedmdesát textů na americké standardy. Také jsme se dozvěděli, že Josef Kainar na standardech vlastně vyrostl,“ přiblížil přerovský kapelník Petr Stojan.

„S Ivanem Němečkem jsem už měli v souvislosti s Kainarem program pro školy. Když jsem ve čtvrtek viděl počasí, měl jsem trochu obavy, ale nakonec to dopadlo výborně,“ řekl s úsměvem recitátor Čestmír Beťák.