V kategorii „Cena za celoživotní přínos v oblasti kultury" má Přerov hned čtyři želízka v ohni. Do Dvorany slávy mají šanci vstoupit malířka Věra Kotasová, ale také zpěvák a skladatel Jaroslav Wykrent, muzikant Petr Vařák nebo dramaturg Československého jazzového festivalu Rudolf Neuls.

„Věra Kotasová je umělkyně, která svým významem přesahuje hranice města i regionu. Její díla jsou zastoupena v četných sbírkách – od Univerzity Karlovy v Praze po italské Instituto per la cultura e l΄arte Catania. Přerovská malířka a grafička je podepsaná pod řadou grafik či tapisérií," zmínila vedoucí kanceláře primátora Daniela Novotná.

Jaroslav Wykrent, který získal nominaci také, patří k umělcům celorepublikového významu. V šedesátých letech byl zakladatelem hudební skupiny Synkopa, která patřila k bigbítové špičce. Díky této kapele se stali Jaroslav Wykrent spolu s Pavlem Novákem známými.

„Po letech aktivního hraní se proslavil především jako textař písní Marie Rottrové, jež jsou dodnes oblíbenými hity. V současné době uvádí hudební pořady v rozhlase, spolupracuje jako skladatel a textař s těšínským divadlem a příležitostně vystupuje," připomněl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Jaroslav Wykrent oslaví letos na podzim významné životní jubileum – sedmdesáté narozeniny.

Cenu za celoživotní přínos v oblasti kultury by přerovští radní přáli i šedesátiletému Petru Vařákovi. „Je to známý přerovský muzikant, který v průběhu čtyřiceti let působil v řadě hudebních skupin. Od roku 1976 byl a stále je významným členem jazzového tělesa Academic Jazz Band, v posledních letech pak společně se svým synem tvoří koncertní kytarové duo Two Peters," doplnil Bohuslav Přidal.

Ve Dvoraně slávy by mohl stanout i ředitel Československého jazzového festivalu Rudolf Neuls. „Aktivně spolupracuje na organizaci a dramaturgické náplni jazzových festivalů – a to už od roku 1966. Jen díky vynikajícímu týmu odborníků v čele s Rudolfem Neulsem se festivalu daří udržet vysoké renomé, které oceňují jazzoví hudebníci doma i ve světě," řekla vedoucí Galerie města Přerova Lada Galová.

Sázka na hanácké tradice a folklór

Přerov má svého favorita také v kategorii „Cena za výjimečný počin roku 2012 v oblasti umění." Je jím zpěvník hanáckých písní, který vyšel pod názvem „Jak se dělá láska". Na sklonku loňského roku ho vydal Folklórní soubor Haná Přerov ve spolupráci s dětským souborem Trávníček, sdružením Cukrle Přerov a dalšími subjekty. Zpěvník vyšel jako citelně chybějící podklad pro výuku hanáckých písní ve školách.

Cena za výjimečný počin v oblasti tradiční lidové kultury v roce 2012 – to je další kategorie, kam přerovští radní vysílají čtyři nominace. Jednu z nich získal i Folklórní soubor Haná, který pravidelně reprezentuje město na řadě festivalů.

Kategorii „Výjimečný počin v oblasti ochrany a popularizace kulturních hodnot v roce 2012" bude zastupovat cimbálová muzika Primáš z Přerova.

„Není to muzika folklórně vyhraněná a nezastupuje jen svůj domovský, tedy hanácký region. Za dobu své existence doprovázela cimbálovka dva taneční soubory – Lučina a Pantlík," připomněla Daniela Novotná. Ve stejné kategorii se ocitlo i Loutkové divadlo Přerovský Kašpárek – soubor, který je pořadatelem mnoha celostátních přehlídek a soutěží. Mezi jeho výjimečné počiny patří uspořádání 5. ročníku celostátní přehlídky sokolských loutkových divadel. Za „výjimečný počin" může být oceněn i Smíšený pěvecký sbor Vokál, který oslaví letos 50 let své činnosti.

Další nominaci v kategorii získala „Zvonařská dílna „Tomášková – Dytrychová", která je jedním z největších výrobců kostelních zvonů a uměleckých předmětů v České republice. V dílně vznikly stovky velkých zvonů, které dnes zdobí kostely po celém světě – ve Spojených státech, v Austrálii, v Japonsku, na Ukrajině, v Rakousku, Irsku a v desítkách dalších zemí. V roce 2012 zhotovili zvonaři z Brodku například zvony pro pražskou katedrálu svatého Víta.