Jaké jsou vaše dojmy z návštěvy České republiky a co říkáte na místní publikum?

Z minulých návštěv si rozhodně pamatuji spousty krásných lidí. Víte, publikum reaguje všude stejně. Hrajeme například píseň Shake Everything You've Got a při ní lidé na parketu nemůžou jen tak stát, musejí tančit.

Podívejte se na více fotografií z koncertu u článku: Funkový král Maceo Parker zazářil na jazzovém festivalu

Své působení v kapele Jamese Browna přirovnáváte ke studiu na univerzitě. Které osobnosti, kromě něj, vás nejvíce ovlivnily v hudební kariéře?

Pravděpodobně Ray Charles. Jak vidíte, doteď rád nosím po jeho vzoru černé brýle. Když se budeme bavit o období, když jsem byl mladík, tak mě rozhodně ovlivnil ve hře na altsaxofon. Tehdy jsem čerpal z jeho zkušeností, snad z každého slova, které řekl. Ale ještě předtím si pamatuji, že když jsem měl tři nebo čtyři roky, tak jsme měli doma piano. Fascinovalo mě, že se po mačkání klapek klavíru ozývají různé zvuky. Potom, když mi bylo tak devět, jsem viděl ve městě pochodovat kapelu s dechy, a tehdy mě ty melodie úplně uhranuly. Pocházím z hudební rodiny, rodiče zpívali v kostele a jeden můj bratr hrál na bicí, druhý na trombón. A pořád se u nás zpívalo, protože jak se říká, zpěv přináší smích. Tuhle píseň (Maceo Parker začne zpívat první sloku skladby Ježíš mě miluje: „Jesus loves me. This I know. For the Bible tells me so. Little ones to Him belong. They are weak, but He is strong"), si pamatuji od malička, to mi mohly být tak dva roky.

V čem vás nejvíce inspiroval James Brown?

Potkal jsem se s ním na univerzitě, kde jsme se s bratrem Melvinem připojili k jeho kapele. Naučil jsem se od něj, jak se tvoří hudba ze všech možných úhlů, nebo které věci má publikum na koncertech rádo. On byl něco jako Michael Jackson své doby. Každý muzikant tehdy toužil být součástí jeho kapely. Byla to fantastická zkušenost, ze které čerpám doteď, a jsem za ni moc rád. Byla to šťastná léta.

Kolik máte saxofonů?

Teď už jen dva. Mám jeden oblíbený, na který hraji už hodně dlouho (smích).