Slovo Kozák pochází s největší pravděpodobností z turkického kazak, což znamená „svobodný člověk“ nebo „dobrodruh“. A pravým kozákem se člověk nerodí, nýbrž stává svými životními skutky. Jejich písně jsou inspirovány vším, co tamní lidé prožívají. Tíhou každodenní práce, hrdinskými skutky předků i tancovačkami, při nichž teče vodka proudem.

Hudba Kozáků je nespoutaná, proudící přímo ze srdcí těchto houževnatých lidí, ať už je veselá či plná dlouhých melancholických tónů akordeonu. Na tento tradiční nástroj hrál v Přerově mistrovsky Grigoriy Polovinka. Jeho druh Alexander Dzalashov rozezníval v rukách perkuse a uhrančivý baryton s vokály Polovinky proměnily klub Teplo v kozácký příbytek s hřejivou atmosférou. Tu podpořily i kroje se zlatým lemováním, které měli oba hudebníci na sobě. Večerem provázel starší z dvojice, Alexander Dzalashov, a to v rodném jazyce, což dotvářelo komorní ladění koncertu skupiny Volnij Don. (meš)