VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jaroslav Wykrent: "Už to prostě není ono"

Přerov – Známý skladatel a dvorní textař Marie Rottrové Jaroslav Wykrent se před lety, kdy ho potkaly vážné zdravotní problémy, loučil se svou hudební kariérou. Teď zase vyprodává sály a natočil nové CD, z něhož si vypůjčil jednu písničku do svého repertoáru i Jarek Nohavica. Nové album „Už to prostě není ono" představil v pondělí večer v Městském domě.

27.11.2014
SDÍLEJ:

Jaroslav Wykrent pokřtil v Městském domě nové CD s názvem „Už to prostě není ono“. Na podium pozval i své hudební přátele – skupiny Jazz Base, Šediváci a Arrhythmia. Po křtu nového CD zahrál se svou kapelou In blue písně z nového alba.Foto: DENÍK/Vojtěch Podušel

Vaše nové CD se jmenuje „Už to prostě není ono". Mně ale spíše, podle ohlasu vašich koncertů, připadá, že to právě teď začalo být „ono". Jak vnímáte tento svůj „comeback" na velká pódia, vyprodané sály a skvělé reakce publika?

Já to neberu jako „comeback", ale jako pokračování něčeho, co mi matka příroda dovolila dělat po tom, co mě potkalo. (pozn. red.: Jaroslav Wykrent prodělal v roce 1999 několik mozkových příhod). Kam jsem došel před patnácti lety, v tom pokračuji dál. „Už to prostě není ono" je spíše narážka na můj zdravotní stav. Určité věci už zkrátka v tomto věku, a můžeme si fandit, jak chceme, nejsou „ono".

Nedávno jste získal prestižní cenu Senior Prix a vstoupil tak do síně slávy předních českých umělců. S jakými pocity jste ji převzal?

Každé uznání těší, ale tady mě nejvíce potěšilo, že cena Senior Prix má základní podmínku dožít se sedmdesáti let. Jsem tedy hlavně rád, že jsem splnil tu základní podmínku.

Jak vznikalo vaše nové album?

Cédéčko vzniklo, stejně jako celý projekt „In blue," díky Ivanovi Němečkovi, který mě neustále přesvědčoval, že bychom ho měli udělat. Když už ty nové věci hrajeme, tak že by na něm měly být. Já tvrdil, že dělat cédéčko v dnešní době je blbost, že je to bláznovství – protože něco uděláte, a za dva dny už je to na internetu. Nechal jsem se ale přesvědčit s tím, že má tato deska právo na život. Na straně druhé, ona to není levná záležitost a Přerov není zrovna střediskem velkých sponzorů, takže touto cestou děkuji všem, kteří nám z toho mála, co měli, přispěli. A děkuji i těm, kteří album sponzorovali svou prací – třeba fotografové Jirka Vojzola nebo Konica. Fotky jsme použili i ze Zlína od Dominika Bachůrka a grafiku nám dělal v rámci sponzoringu Jindřich Oleš z Valašského Meziříčí. Každá koruna, která se ušetřila, byla dobrá.

Kolik lidí se na desce podílelo?

Pracovalo na ní osmnáct lidí. Točili jsme ji koncem června ve studiu „V" ve Zlíně u Ivo Viktorina. Hlavní zvuk nám dělal Petr Vavřík, který si na desce i zahrál. Všichni tito lidé odvedli perfektní práci, stejně jako kluci z kapely In blue. V době, kdy jsme ji začínali točit, jsme si neuvědomili, že jsou dovolené. Oslovili jsme trumpetistu Luďka Emanovského, který nám řekl, že zrovna odlétá na Korsiku, a ještě předtím se stavuje ve Vídni u rodiny. A přesto mi řekl: „Víš, co? Jedině, že bych to vzal přes Zlín". A tak přijel. Milan Straka se taky chystal na dovolenou, ale přesto mi nahrál klarinet. Takže spousta věcí se podařila i díky kamarádským vztahům.

Ke které ze svých nových skladeb máte nejbližší vztah?

Vždycky k té poslední. Ivan Němeček, který dělá muziku, a já k ní dodávám texty, mi neskutečným způsobem padl do noty. Jsou tam kousky, které textově miluji. Nakonec – desku nám křtil Jarek Nohavica v klubu Parník v Ostravě, který byl z toho alba upřímně nadšený. Svědčí o tom dvě věci – za prvé, že ještě během vystoupení pozval celou kapelu na společné vystoupení v Gongu ve Vítkovicích, které se uskuteční v květnu příštího roku. Tou druhou je, že převzal do svého repertoáru jednu naši skladbu „Blýskalo se, lilo". Já sám jsem ji pro sebe nazval jako „milostný život chlapa ve třech slokách".

Jak se vám líbila interpretace této písně, kterou předvedl na svém nedávném koncertě v Přerově Jarek Nohavica?

Udělal ji po svém. Nebylo to ale falšované a nebylo to, jak já vždycky říkám, vyhnané prášky. Je z té desky opravdu nadšený a beru to tak, že on ví, o čem je.

Cítíte se více jako textař nebo skladatel hudby?

Byl jsem zvyklý muziku nějak dělat. Na počítači je to pro mě studený psí čumák, nerajcuje mě to. Třeba text skladby „Blýskalo se, lilo" jsem psal pět let. To se mi v životě nestalo, ale on se zkrátka „vylíhl". Prostě jednoho krásného dne po pěti letech se tam dostalo „jaro, léto, podzim, zima" a všechno dávalo smysl. Vždy, když píšu text, slyším nějakou melodii. A když jsem to dal Ivanovi, tak jsem mu jen řekl: „Víš, co? Taková trošku pseudolidovka." A on to asi za tři měsíce donesl. Poslechl jsem si jeho demáč a zjistil, že je prvních šest taktů stejných, jaké jsem slyšel i já.

Jak vlastně vznikají vaše skladby?

Dělat text na melodii je trochu jako vyplňování křížovky. Když jsem dělal text na melodii sám, tak jsem si dokázal ustoupit. Když jsem ale pracoval s někým jiným, tak jsem kolikrát text zabil třeba na úkor synkopy. Já mám teorii, že písničkové texty, i když mají jiná pravidla hry, než třeba básničky a verše, by se měly dát přečíst bez uzardění i bez melodie.

Na jaké koncerty se mohou vaši posluchači těšit?

V únoru bychom měli mít hodinový živý koncert v rámci vysílání Českého rozhlasu Ostrava, v březnu se objevíme v kulturním domě Rubín v Brně. Dostali jsme také pozvání na Portu do Řevnic, která je v červnu. Po vydání nové desky jsme se s kluky z kapely dohodli, že uděláme trochu více vystoupení, abychom ji dostali mezi lidi.

Máte stále svůj hudební pořad v Českém rozhlase?

Mám pravidelný pořad, který má za sebou snad šest set šedesát dílů. Teď je v sobotu od 18 30 do 19 hodin na Olomouci, kde vzpomínám na muziku padesátých a šedesátých let. Do těch sedmdesátých se moc nemontuji. Seznamuji posluchače s populární muzikou, aniž bych ji kriticky hodnotil. V té době byli lidé, kteří vydali jednu desku v milionu kusů a zapadli. A my se tady tváříme jako mistři světa, když prodáme patnáct set kusů. Mám rád padesátá léta, kdy se country měnilo v rockabilly, rock n roll, rhythm and blues… Z toho buď kapal cukr, nebo to šlapalo, byla to tancovačka na zapamatování a lidi se u toho bavili.

Přestože oficiální křest proběhl v ostravském Parníku a kmotrem vašeho alba byl Jarek Nohavica, představil jste desku i v Přerově. Koho jste na koncert pozval?

Rozhodli jsme se udělat přerovský křest a představit desku na společném koncertě s místními kapelami. Pozvali jsme tedy Jazz Base Petra Stojana, Radka Hrůzu se skupinou Arrhythmia a Petra Vyňuchala se Šediváky. Ivan Němeček má tolik aktivit, že kdybychom ho nechali, tak nemusíme hrát my a odehraje to celé on. (smích)

Kdo vám na koncertě chybí?

Chybí mi muzikanti z Flaminga, kteří už mezi námi nejsou – třeba Jirka Urbánek.

Pavel Novák?

Když přijdu do měšťáku a stoupnu si na podium, honí se mi hlavou ty krásné chvíle, a pak si taky vzpomenu na ten blbej den před pěti lety, kdy tady byl naposledy. (pozn. red.: rakev Pavla Nováka byla vystavena během smutečního obřadu na podiu Městského domu, kam se s ním přišly rozloučit tisíce Přerovanů). S Pavlem jsem prožil nejkrásnější hudební léta a začátky v Synkopě, ale pak jsem měl muzikanty, kteří tady už nejsou. Například Honza Pacák, který mi opravdu lidsky chybí.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

27.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Petr Vrána - ANO - Přerov
12

První den v nové roli? Poslanec Vrána je normálně v práci

Fotbalisté FK Kozlovice (v modrožlutém) proti Ústí
43

Ústí zrušilo domácí nadvládu Kozlovic v "královském" souboji bratrů

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Jak se volilo v obcích na Přerovsku? Tady je pár zajímavých střípků

Co vesnice, to jiný názor. Přestože většina obcí na Přerovsku kopírovala „moravský model“ a lidé zde dali nejvíce hlasů hnutí ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury, našly se i světlé výjimky. Někde se do výsledků promítla obliba starostů a venkov zase „podržel“ lidovce a ministra zemědělství Mariana Jurečku.

AKTUALIZOVÁNO

Dálnici z Lipníka zavřela havárie, ucpaly se i cesty okolo

Nehoda zastavila v pondělí ráno hlavní tah mezi Ostravou a Olomoucí. 

Nepropásněte! Výsledky voleb ve vaší obci, názory, podrobnosti

Emocemi a překvapeními nabitý volební víkend přinesl spoustu zajímavých změn, výsledků a reakcí. Tištěný pondělní Deník jich bude plný.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT