„Opět jsme si připravili komedii, tentokrát detektivní. Na drama si netroufáme, protože drama mají lidé doma. Diváci se chtějí spíše odreagovat a bavit,“ řekla režisérka Divadelního souboru TJ Sokol Dřevohostice Alena Lapáčková. Hru začali dřevohostičtí ochotníci nacvičovat loni v září, kdy nejprve prošli několika čtenými zkouškami. Děj letošní detektivní komedie se odehrává ve starém londýnském domě patřící rodině Tombových. Když náhle zemře otec Septimus Tomb, začnou se dít podivné věci. Pozůstalí mají dědit velké peníze, ale všechno se zkomplikuje po příjezdu dalšího dědice, kterého ale nikdo nezná.

„Asi nejnáročnější bylo zinscenovat osm vražd, které se ve hře objeví. Naším cílem bylo, aby vraždy vypadaly věrohodně,“ svěřila se režisérka Lapáčková.

Na podiu se představilo celkem deset herců. Svou vlastní premiéru v ní měly i dvě nové členky – Zuzana Vlachová a Marie Dančáková. „V divadlech hraji v podstatě od malička. Tady jsem teprve první sezonu, a moc se mi mezi místními líbí. Je tu fajn parta a panují zde přátelské vztahy,“ svěřila se Marie Dančáková z Bystřice pod Hostýnem, která ztvárnila roli služebné Agathy Hammondové.

Představení zpestřené hned několika zápletkami sledoval zaplněný sál. V hledišti byl přítomen i dřevohostický starosta Petr Dostál. „Zatím se mi to líbí a dobře se bavím. Mám při tom i jistou dávku osobní nostalgie. Rád vzpomínám na dobu, kdy jsem s ochotníky vystupoval. Svoji poslední roli jsem si zahrál ve Světácích. Potom už jsem z časových důvodů musel divadlo opustit,“ svěřil se o divadelní přestávce starosta Dostál.

Mezi návštěvníky byl i bývalý režisér dřevohostického divadelního souboru Jaroslav Dopita. „Hra je poměrně náročná. Řeší se v ní hodně věcí a je v ní spousta dialogů. Přesto se dnes bavím dobře. Paní režisérka si s tím dala práci,“ zhodnotil Dopita, který vedl soubor v letech 2010 až 2014.

V sále sedělo i několik bývalých členů. Mezi nimi například Bohumír Skopal. „Rád vzpomínám na tu dobu, kdy jsem společně s místními v divadle hrál. Dnešní představení se mi líbí a jsem zvědavý, kdy zazní u nás proslulá věta: Mě tady nikdo nemá rád. Je to věta, která se objevuje v každém představení, ať jde o jakýkoliv žánr. Je to prostě jakási značka nebo logo dřevohostického divadla,“ vysvětlil Skopal. A na jeho slova zakrátko došlo. Tato fráze zazněla ve druhé polovině představení z úst Marka Jakubce neboli Perryho Pettera.

autor: Dagmar Rozkošná