Koncert kubánského klavírního mága Chucho Valdése a jeho bandu Afro Cuban Messengers patřil k hudebním zážitkům, na které se jen tak nezapomíná. Našlapané latinsko-americké rytmy, jimž dominovaly bicí a perkuse, v kombinaci s bezchybnými jazzovými sóly na piano a sytým projevem vokalistky, sál Městského domu doslova „zavařily“.

Při posledních skladbách se dali lidé ve stoje spontánně do tance, takže se místy zdálo, že zchátralý kulturní stánek už nebude potřebovat žádnou opravu, protože spadne.

Vystoupení energií nabitého kubánského bandu, ověnčeného cenami Grammy, v sobotu večer uzavřelo třídenní Československý jazzový festival v Přerově, který posluchači hodnotí jako jeden z nejvydařenějších za poslední léta. A to i přesto, že svou účast odřekla jeho největší hvězda – americký kytarista Al Di Meola.

Tři dny naplno žila hlavní i vedlejší scéna Jazz u piva a davy lidí proudily z Městského domu do nedaleké restaurace Pivovar. Každý si přišel na své. Až do pozdních nočních hodin se v měšťáku „jamovalo“ a jazz zněl i z foyer.

Curtis Stigers - šťastná volba

Na nečekanou změnu v dramaturgii – kdy nepřítomného Al Di Meolu nahradil skvělý jazzový zpěvák a saxofonista Curtis Stigers – sice někteří reagovali rozladěně, ale na návštěvnosti se to nijak neodrazilo. Když některý z naštvaných hostů vrátil lístek, vrhlo se po něm dalších deset zájemců, na něž se v předprodeji nedostalo.

„Jsou tací, kteří chtějí vrátit vstupné, někteří si prý dokonce budou stěžovat u jazzové sekce, ale my jsme to nemohli nijak ovlivnit. Dělali jsme vše pro to, aby se nám podařilo zajistit adekvátní náhradu, což se podle reakcí publika podařilo,“ vysvětlil ředitel festivalu Rudolf Neuls.

Musím se přiznat, že pro mě osobně byl koncert Curtise Stigerse šťastnou volbou. Jazzové aranže nesmrtelných songů Johna Lennona nebo Toma Waitse v kombinaci s opravdovou show skvělého zpěváka, byly oživením, které festival potřeboval. Noblesní fešák se na podiu pohyboval s lehkostí Franka Sinatry a posluchače jen tak mimoděk přenesl do New Yorku, ležérního a nabitého energií.

S jakými pocity přijal tak narychlo angažmá v Přerově, vysvětloval Curtis Stigers v šatně po skončení vystoupení.

„Byli jsme zrovna na turné, takže jediným problémem bylo zajistit přepravu techniky. Ale krásnou odměnou pro nás byla reakce publika, ta byla fantastická. Rádi bychom se vrátili zpět, rozhodně toho nelitujeme,“ řekl Stigers.

A jak těžké bylo nahradit na podiu Al Di Meolu?

„Trochu stres to byl, protože děláme úplně jiný styl hudby a báli jsme se, že přijdou milovníci Al Di Meoly, kteří nás vůbec nebudou akceptovat. O to více jsme byli překvapeni milou reakcí publika,“ dodal.

Zuzana Lapčíková a další muzikanti

Dobře se v Přerově hrálo nejen zahraničním hostům, ale i domácím účinkujícím. Zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková, která dokáže propojit moravský temperament s jazzem, si koncert pochvalovala.

„Přerovské publikum je úžasné, protože lidé jsou tu nesmírně vnímaví a hudbu cítí. Jazzový kvintet jsme založili s Jožkou Fečem asi před třemi lety a naše spolupráce postupně krystalizovala až v to, co teď mohli posluchači slyšet,“ řekla Zuzana Lapčíková po skončení pátečního koncertu.

Na jazz přijeli do Přerova mladí i staří, posluchači z Prahy, ale i Polska. Když pozval organizátor vedlejší scény Jazz u piva Pavel Ondrůj na koncert kapelu z polského Leszna, netušil, že s sebou přiveze celý autobus fanoušků.

„Všechny koncerty na vedlejší scéně měly fantastickou atmosféru, asi největší ohlas sklidil slovensko-maďarský band Kollár, Borlai, Baranyi a pak také v sobotu česko-americké Gwyn Ashton Duo,“ shrnul.

Bavili se nejen posluchači, ale i samotní muzikanti. Čechoaustralan Jiří Neradílek, excelentní jazzový trumpetista, si třeba přišel v sobotu večer nečekaně zajamovat s americkým bluesmanem Gwynem Ashtonem. „Já se na to strašně těším, bude to sranda,“ smál se před společným vystoupením.