„Negativní reakce jsem čekal. Je to jenom na mně. Pokud se to nezmění ani dobrými výkony, tak to už je pak každého věc,“ má 25letý útočník jasno.

Vlasto, co rozhodlo vašem návratu do Přerova?

Určitě rozhodovalo to, že jsem tady doma. Mám to tady strašně rád a mám na ty sezony tady krásné vzpomínky. Ta postupová a další rok a půl tady byly úžasné. Chtěl bych na to navázat. Těch klubů už jsem prošel dost a chci se vrátit domů.

Takže nastal ideální čas?

Určitě. Měl jsem nějaké problémy s agentem, takže jsem ho vyměnil a s tím novým jsme řešili, co a jak bude. Myslím, že jsme se rozhodli správně, že se vrátím domů. Já jsem na to samozřejmě tlačil, čekal jsem, jak se tady ta situace bude vyvíjet. Taky to nebylo ze začátku úplně veselé. Jsem rád, že to dopadlo tak, že hokej tady bude a mohli jsme se s Pavlem Hanákem (sportovním manažerem, pozn. red.) domluvit.

V čem je Vlastimil Dostálek, který přichází teď, jiný než ten, který před nějakými čtyřmi lety z Přerova odcházel?

Těžko srovnávat (usmívá se). Myslím, že je nějakým způsobem pořád stejný. Možná trošku zkušenější, prošel jsem si toho dost a můžu týmu dát něco navíc, co tam dřív nebylo. Nevím, myslím, že se toho zase moc nezměnilo.

Vy jste v dresu Zubrů působil v elitní formaci s Romanem Pšurným a Milanem Procházkou. Po odchodu Jakuba Navrátila se tak nějak nabízí, že byste mohl hrát v prvním útoku s Romanem Pšurným a případně Tomášem Doležalem. Bavili jste se o tom s trenéry?

S trenéry jsme měli nějaké mítinky a ty varianty jsme probírali. Nějaké tam samozřejmě jsou, ale je na trenérech, kam mě dají. Bavili jsme se, že v týmu přijmu jakoukoliv roli. Takže se to dozvíme až na ledě.

Každopádně spolupráce s Pšurným vám svědčila, proč na ni nenavázat?

Tak určitě. S Romanem jsme byli v kontaktu, i když jsem tady už nepůsobil. Jsme kamarádi. Tak uvidíme, nejenom Roman. Kluci, se kterými jsem tady hrál první rok, tak mě neskutečně pomohli a posunuli mě. Za to patří jim a trenérovi Dočkalovi dík. Uvidíme, co bude, ale bylo by pro mě super, hrát zase s Romanem.

Zubři v minulé sezoně překvapili parádním druhým místem. Bude těžké na to navázat?

Podle toho, jak Přerov hrál, tak to překvapení určitě nebylo. Kluci hráli výborně, bylo fakt strašně obtížné proti nim hrát a vůbec se dostat do nějaké šance. Měli to výborně pokryté. A samozřejmě s výborným Lukášem Klimešem v bráně, kterému nejde dát gól. I pro nás na Vsetíně to bylo fakt těžké nějak korigovat výsledek. Dostali jsme gól a pak už bylo obtížné proti Přerovu hrát na nějaký výsledek.

Jak náročné to bylo pro vás osobně? Nastoupit proti Přerovu.

Nebylo to samozřejmě nic jednoduchého (usmívá se). Hlavně tady doma. Samozřejmě, člověk s tím počítá, že když odejde z domácího klubu ven a pak přijede jako host, tak to dostane nějakým způsobem sežrat. To je ale normální a děje se to všude. Nechtěl jsem tím říct nic špatného, tak to prostě funguje. Samozřejmě, nejtěžší pro mě bylo loni hrát tady za Vsetín.

Někteří fanoušci z vašeho návratu nadšení nejsou. Odpovíte jim výkony na ledě?

Já jsem nějaké negativní reakce čekal. Ne každý má každého v oblibě, každý má svůj názor. Já to nějak beru. Výkony na ledě by samozřejmě mohly ovlivnit, jak se ti fanoušci pak budou chovat. Je to jenom na mně. Pokud se to nezmění ani dobrými výkony, tak to už je pak každého věc.

Prohlásil jste ale, že na fanoušky se těšíte. To platí?

Těším se na ně, protože si pamatuju tu postupovou sezonu, kdy nám tady na play-off chodil plný dům a i díky nim jsme to nějakým způsobem uhráli. Myslím, že kdyby sem tenkrát chodila půlka zimáku, tak nás ten hokej taky baví o něco míň. Díky nim na ten zápas chodíme nadšení, je tam plná hala, dokáží nás vyburcovat k výkonům, dokázali jsme otáčet zápasy, co si zpětně pamatuji. Jsou úžasní a bez nich by to nebylo ono. Každý se sem bojí jezdit.

Vlastimil Dostálek po postupu Zubrů do 1. ligy:

Přerov: 82 utkání, 67 bodů (42+25)

Olomouc: 1 utkání, 0 bodů

Kometa Brno: 31 utkání, 3 body (2+1)

České Budějovice: 73 utkání, 27 bodů (16+11)

Jihlava: 57 utkání, 40 bodů (22+18)

Vsetín: 44 utkání, 26 bodů (16+10)