Tři sta zápasů. Pšurného teď čeká sto gólů či překonání Paly s Goišem

Zanedlouho by rád oslavil i onen stý vstřelený gól za MEO, letos ovšem na regulérní zásah ze hry zatím už pět zápasů čeká. Jedním z důvodů je nízká produktivita v početních výhodách.

„Haprují nám přesilovky, myslím, že to nehrajeme špatně, ale něco tomu chybí. Střel je tam hodně, musíme se podívat na video. Přesilovky prostě nejsou dobré, měli jsme jich proti Vsetínu moc a v dalších zápasech na to můžeme dojet,“ dobře ví Pšurný.

Ten netradičně proti Valachům přepustil své místečko na pravém kruhu Josefu Hrabalovi, ani to ale jeho formaci nepomáhalo. Tedy zatím.

„Zkoušíme různé varianty, i na tréninku. Bavíme se o tom prakticky každý den. Jsme si vědomi, že produktivita je zatím žalostná. Pepa má solidní střelu, děláme tam pár takových maličkostí. Věřím, že když tomu půjdeme naproti, že se to otočí v náš prospěch,“ dodal centr.

Ve druhé lajně zase Přerovu chyběli Jakubové Herman se Svobodou. První jmenovaný už by ve středu měl být proti Porubě k dispozici.

„Jsou to zkušení hráči, takže stoprocentně chybí. Ale máme i další, kteří by to měli vzít na sebe včetně mě, Pepy Hrabala, je tam Ďolík. Snažíme se to maximálně zjednodušit, ale zatím se v tom trápíme,“ vrátil se Pšurný k přesilovkám.

Galerie: Zubři pošesté v řadě porazili Vsetín

Rychleji už nepojedu

Gólovou radost si nicméně přeci jen užil, když v nájezdech tentokrát volil forhendové zakončení. „Hodně jsem teď jezdil zleva a věřím, že tak jak se hodně na video díváme my, tak věřím, že i oni se dívají dost. Zkusil jsem něco jiného, co mi občas vychází v tréninku. Jsem rád, že jsem přispěl k vítěznému bodu,“ řekl 35letý tahoun.

Pravdou je, že Pšurného klasická pomalá a dlouhá klička zůstala, jen se měnily strany. Výsledek? Nadále efektivní.

„Vím, že to gólmani nemají rádi, když jedete pomalu. Já už ani rychleji nepojedu, byla to moje maximální rychlost,“ pousmál se odchovanec Zlína.

Ten už v Přerově kroutí sedmou sezonu v řadě, což, jak sám přiznává, nečekal.

„Ale postavili jsme na Rackové dům, syn chodí do školy, dcera do školky, teď máme malinké šestiměsíční miminko a manželka rodí jako durancie. Ve finále ani nikam daleko jít nemůžu, taky už mi pomalu klepe na čtyřicítku,“ uvedl s troškou nadsázky.

Přeci jen, do čtyřicítky času dost, Pšurný tak může pomýšlet třeba i na pětistovku zápasů. A už v této sezoně na překonání Radomíra Paly či Jiřího Goiše v počtu získaných kanadských bodů v barvách MEO.

„Roky ale samozřejmě přibývají. Nikdo nemládne, jen krásní,“ uzavřel Roman Pšurný.

Viktorka se pasovala na černého koně. Chuda se za gól omlouval