Šebek výrazně pomohl Prostějovu do první ligy, ale do kádru pro tuto soutěž se už nevlezl.

Přešel tak do Přerova a znovu postoupil do první ligy.

Nyní se mu splní jeho velký sen zahraje si ji. Své první přípravné derby s Jestřáby nakonec okořenil svým podílem na první brance zápasu.

„Tak je to takové zvláštní přihrát tady na gól. Ale já už to považuji jako jakýkoliv jiný zápas. Bohužel to tam padlo, no," s úsměvem krčil rameny David Šebek.

Davide, jaké pro vás bylo první derby v dresu prvoligového Přerova?
Bylo to dobré. Atmosféra byla dobrá, ale jde vidět, že je to jen přátelák. Hrálo se na půl plynu.

Říkáte na půl plynu, přesto sudí rozdal na jednadvacet trestů.
Ono to je vyhecované, přece jen je to derby. I když je to přátelák, tak pořád někdo to bere na sto procent. Je to vyhecovanější.

Jaký to byl pocit přihrát na první branku zápasu?
Tak je to takové zvláštní přihrát tady na gól. Ale já už to považuji jako jakýkoliv jiný zápas. Bohužel to tam padlo, no.

Jste hráčem Zubrů a zároveň trénujete mladé Jestřáby. Nepere se to trochu?
Ne, já to beru jako moji štaci do budoucna. Hokej nebudu hrát do nekonečna. V Prostějově už trénuji pátým rokem a můžu jen poděkovat panu Tomigovi, že mě tady drží, i když hraji za Přerov. Jsem moc rád, že můžu předávat své zkušenosti dál.

Když jste odcházel z Prostějova, uvažoval jste o konci kariéry. Nyní jste si však s Přerovem splnil svůj velký sen.
Povedlo se to,dali mi šanci. Je to takové jiné. Pro mě je to jiná zkušenost. Druhou ligu jsem hrál hrozně moc dlouho a teď je to taková nová zkušenost do života.

Letos vás čeká ještě pět vzájemných střetnutí. Jak se na ně těšíte?
Na derby se těším. Ty zápasy jsou divácky velmi vyhecované. Přijde přes pět tisíc diváků, to je pak nádherný pocit pro každého hráče.

Teď mimo lední hokej. Stal jste se mistrem světa v inline hokeji, jak jste si užil tento zážitek?
(smích) Bylo to pěkné, ale život plyne dál. Užil jsem si svých patnáct minut slávy.

Musel jste něco zaplatit v kabině, jako mistr světa?
Zatím to prošlo v klidu (smích)

A jak na to reagovali vaši svěřenci?
To se uvidí až na trénincích, jestli mi budou nadávat, nebo mě poslouchat.

Kromě Prostějova potkáte v první lize další zajímavé soupeře. Na koho se těšíte nejvíc?
Já se těším na všechny týmy. Druhou ligu jsem hrál deset let a nikdy jsem se nahoru nedostal. Teď mám tu příležitost a chci si to užít.

V Prostějově teď dělá kustoda Michal Černý, váš dlouholetý spoluhráč z útoku. Chtěl byste v týmu takového kustoda?
Ne, nechtěl. Já bych se s ním pořád dohadoval a nedělalo by to dobrotu. (velký smích)