Tým Olomouckého kraje dovedl k pátému místu, sám byl vyhlášen nejlepším bekem turnaje. Navíc se zúčastnil i Sazka olympijského víceboje, v němž ukázal svou sportovní všestrannost a patřil mezi nejnadanější žáky podle Českého olympijského výboru.

„Tyto akce jsou super. Kdyby to šlo, určitě se jich účastním znova,“ pochvaloval si člen přerovského hokejového klanu Svozilů. Za místní Meo totiž válel jeho tatínek i dědeček.

Jak jsi spokojen s výkony na olympiádě dětí a mládeže?
Jako tým jsme skončili pátí, což je super.

Sám jsi byl vyhlášen nejlepším obráncem, co na to říkáš ty a tví rodiče?
Ocenění je pro mě velká pocta, doufám, že takových cen bude v budoucnu víc. Rodiče to nečekali, pogratulovali mi a popřáli.



Hodně se ti daří také se starším dorostem Zubrů. Vyhráli jste už 29 zápasů v řadě, co dodat k takové formě? Čím si ji vysvětluješ?
Je to výborné, snad budeme pokračovat dál a dotáhneme to alespoň k té třicítce. Myslím, že máme v kabině super morálku. Jako tým si věříme, snažíme se plnit pokyny trenérů a zatím nám to klape.

Jak to vidíš s baráží o extraligu staršího dorostu, kterou už máte na dosah?
Nesmíme hlavně nic podcenit. Musíme pořád makat. Pokud to dotáhneme do baráže, tak už tu extraligu budeme chtít vybojovat.

Hraješ za Přerov i extraligu mladšího dorostu. Zvládáš to po fyzické stránce?
Mám tak tři zápasy týdně, ale zvládám to celkem v pohodě i s tréninky.

A co ve škole?
Tam mám vyznamenání, takže zatím dobré (usmívá se).

Pocházíš z hokejové rodiny. Je u Svozilů častým tématem číslo jedna hokej?
O hokeji se bavíme pořád. Táta i děda mi do toho hodně mluví. Těch slov si hodně vážím. Jsou to i rady do života.

Jaký je tvůj hokejový vzor?
Erik Karlsson z Ottawy Senators.

Kam až bys to chtěl dotáhnout?
Určitě do NHL, ale tam vede ještě strašně dlouhá cesta.