A moc nechybělo, aby zápas symbolicky rozhodl. Nakonec však musel skousnout porážku 2:3 po samostatných nájezdech. „Domácí měli malinko víc štěstí,“ mrzelo sedmadvacetiletého útočníka, kterého ty nejkrásnější životní chvilky čekají asi za měsíc. Očekává totiž narození prvního potomka.

Jakube, jak hodnotíte derby s Jestřáby?

Splnilo to všechno, co derby má mít. Bylo to tvrdé a plné šancí. Sice nepadlo tolik gólů pro diváky, ale šance byly na obou stranách. Myslím si, že domácí měli malinko víc štěstí. Dali jsme tři tyčky, dvě v nájezdech. V prodloužení jsem měl obrovskou šanci, v závěru tyčku, škoda, bereme bod.

Jaký byl návrat do přerovského dresu

Úplně parádní. Já jsem rád, že se domluvili. Ve Zlíně je teď reprezentační pauza, takže se jen trénuje. Zápasové vytížení je pro mě určitě lepší. Jakmile zavolali, tak já bych nikdy neváhal, rád bych vždy dojel.

Navíc jste si zahrál proti Prostějovu, kde jste působil dvě sezony…

Znám tady pár kluků, ale ten kádr je odlišný oproti sezonám, co jsem tady strávil. Trošku mě mrzí, že jsem to mohl rozhodnout v náš prospěch, měl jsem tam dvě tutovky a jednu tyčku.

Taky jste ale musel trnout na trestné lavici, když jste byl minutu před koncem vyloučen. Byl to vůbec faul?

Byl to takový nešťastný souboj. Asi tam byla vysoká hůl, musím si to pohlídat, je to samozřejmě chyba. Na druhou stranu jsem ji mohl odčinit, když jsem z trestné pelášil sám na bránu. Asi jsem doplatil na tu špatnou kvalitu ledu, protože mi to malinko uskočilo, nemohl jsem udělat to, co jsem měl v hlavě. Bohužel, no.

Taky jste mluvil o nastřelené tyčce, jak se to seběhlo?

Měli jsme tam za stavu 2:2 přečíslení tři na dva, Dolík (Tomáš Doležal, pozn. red.) mi to hodil na stranu, já jsem zavřel oči a bohužel to zazvonilo.

Uvidíme vás ještě v přerovském dresu?

Samozřejmě to záleží na domluvě mezi Zlínem a Přerovem. Já jsem moc rád, že tady jsem a pomáhám Přerovu, pokud bude zájem a Zlín mě pustí, tak s tím nemám problém.

Jak jste spokojený se svou sezonou ve Zlíně?

Start jsem měl nad očekávání asi všech (směje se). Pak i vinou nějakých návratů po zranění jsem přišel o ten ice time, který jsem měl ze začátku sezony, a ztratil jsem sebevědomí. Už to není to, co to bylo na začátku sezony. Takže mě to mrzí, ale snažím se svými výkony dostat zpátky.

Na druhou stranu prožíváte šťastné období, svatba, zanedlouho narození dítěte, jak si to užíváte?

Jo, jsem strašně šťastný. Svatba byla v létě, teď čekáme za měsíc potomka, klučíka, bude to asi hokejista (směje se). Ne, nevím. S manželkou se na to hrozně těšíme.