Roman Vlach se nemusel stěhovat daleko. Na Hané strávil minulou sezonu, místo Prostějova tentokrát zamířil blíž rodnému Zlínu. Premiéra v dresu Přerova ovšem byla náročná – dorazil jasný lídr tabulky z Poruby.

„Poruba ukázala svoji kvalitu. Letos má opravdu kvalitní mužstvo. Byla ale určitě šance ji porazit. Nezačali jsme podle představ. Třetí třetina byla taková, jak jsme měli hrát po celý zápas,“ řekl 34letý Vlach po prohře 3:4.

Roman Vlach byl u kontaktní branky – vyhrál buly ve třetí dvacetiminutovce, kdy Zubři v přesilovce umocněné hrou bez brankáře vykřesali naději v čase 58:53.

Zdroj: Deník/Ivan Němeček

Nakonec to nevyšlo, třetí třetina ale ukázala, že Přerov na skalp lídra mohl pomýšlet i podruhé v sezoně.

„Šli jsme do toho s tím, že to nezabalíme. Už kvůli lidem. Chtěli jsme si dokázat, že se s Porubou dá hrát. Škoda, bylo to opravdu těsné,“ pokrčil Vlach rameny.

Zápas nesledovala jen zhruba tisícovka diváků na přerovském zimáku. Přímý přenos utkání ve stylu extraligy odvysílala Česká televize – pro Přerov a většinu hráčů velká událost a motivace.

„Věděli jsme, že tady televize je. Byl by to dotaz spíš na kluky. Osobně jsem zažil televizí dost, nevnímal jsem to vůbec,“ přiznal útočník, který byl po Martinu Zaťovičovi nejproduktivnějším karlovarským hráčem sezony 2013/14 a v následujícím ročníku s Čajánkem, Holíkem či Leškou táhl ofenzivu úřadujícího mistra ze Zlína, který však tehdy padl v sedmizápasové bitvě ve čtvrtfinále s Kometou.

Hokejisté Přerova padli doma s Porubou 3:4.
Zubři v přímém přenosu dotahovali marně. Poruba odjela s výhrou

Když nemáte prostor…

Berani před aktuálním prvoligovým ročníkem avizovali velký comeback. V minulé sezoně Vlach udělal v 45 duelech základní části v dresu Prostějova 27 kanadských bodů, předtím to bylo 30 ve Vsetíně, kde byl dva ročníky tahounem, který vždy ještě více zabral v play-off. Jenže návrat „ztraceného syna“ nedopadl podle představ.

„V podstatě jsem nehrál. Byl jsem moc rád, když se ozval Přerov a dal mi šanci. Budu se snažit to vrátit co nejlepšími výkony,“ pokrčil Roman Vlach rameny po úvodním duelu za Zubry.

„Je to jednoduché. Když nemáte prostor, nemůžete dát góly. Je to samozřejmě sezona od sezony, ale ty předešlé, myslím si, ukázaly, že body udělat umím. Ve Zlíně se vsadilo na jiné kluky,“ dodal.

Berani pod trenérem Říhou znovu neprožívali ideální vstup do sezony, více prostoru v ofenzivě dostávaly například finské posily.

„Někdy to tak je. Vše se seběhne tak, že prostor není, vy čekáte na šanci, která nepřišla. Já jsem moc rád, že Přerov chtěl, abych kluky posílil. Zkusím se vrátit do pohody a k tomu, jak jsem hrával. Měsíc sedět taky není úplně ideální,“ přiznal Vlach.

S Čechmánkem jezdili na dovolenou

Na závěr zavzpomínal i na brankáře Romana Čechmánka. Táta Rostislav coby kapitán vybojoval s nečekaně zesnulým gólmanem postup do extraligy v roce 1994 a následně i čtyři mistrovské tituly.

„Otřáslo to s námi. Během vsetínské éry s ním otec byl v každodenním kontaktu. Rodiny se vídaly každý víkend na grilovačkách nebo posezeních. Jezdili jsme spolu i na dovolené,“ popsal Roman Vlach.

V posledních letech už pochopitelně kontakt s olympijským vítězem z Nagana nebyl natolik intenzivní.

„Ale pořád jsme o sobě věděli. Zasáhlo nás to dost. Když jsem se to dozvěděl, byl jsem docela v šoku. Zrovna jsme shodou okolností byli u našich s dětmi a manželkou. Otcovi volal nějaký kamarád. Nemůžu tomu uvěřit ještě teď, znal jsem ho odmala,“ řekl závěrem Roman Vlach.

Pietní místo před zlínským zimním stadionem.
Minuta ticha i skandování jména. Ve Zlíně uctili památku Romana Čechmánka