„Neváhal jsem, i když teď doma máme malou dcerku. Manželka mi ale řekla, ať jedu, že mám šanci," prozradil odchovanec zlínského hokeje.

Nakonec si tedy sezonu prodloužíte v extraligové baráži za Litvínov, jak k tomu došlo?
Trenér Dočkal mě oslovil s nabídkou obnovení smlouvy. Já to ale musím konzultovat s Litvínovem, protože jsem stále jeho kmenový hráč. Bylo mi jasné, že nebude jednoduché od něj získat momentálně nějaké vyjádření. Jsou namočeni v baráži a stále nevědí, jestli to vůbec uhrají. Byl jsem v kontaktu s panem Kyselou (generální manažer Litvínova, pozn. red.). Před posledním zápasem play-out bylo jasné, že Pardubicím stačí doma vyhrát za dva body s Karlovými Vary. Takže mi ještě v neděli (20. března, pozn. red.) pan Kysela volal a já už tušil, kvůli čemu.

Sehrály roli i absence v litvínovském kádru?
Bylo to podmíněné i tím, že je tady zraněný Viktor Hübl, Peter Jánský a Jirka Doležal, mladý Albi (Kristian Reichel, pozn. red.) teď jede navíc na mistrovství světa osmnáctek. Dostal jsem víceméně na výběr, nikdo mě nenutil. I když jsem čtrnáct dní nebyl na ledě a v hlavě jsem měl po sezoně, tak pro mě je to zase obrovská příležitost třeba i ukázat, že na tu extraligu mám. Ne někomu jinému, ale hlavně sám sobě, což je pro mě takové měřítko. Neváhal jsem, i když teď doma máme malou dcerku. Manželka mě ale podporovala, řekla: „Jeď, mazej, máš šanci." I když jsem tady teď měsíc sám, je to pro mě obrovská příležitost a vážím si toho.

Za Litvínov jste přitom nastoupil naposledy v předminulé sezoně, překvapila vás takováto nabídka?
V podstatě ano. Většinou se to dělá tak, že když hráč někde skončí, tak si ho ten extraligový klub, pokud o něj má zájem, stáhne k sobě alespoň na tréninky. Mně se nikdo neozval, takže jsem předpokládal, že se nic dít nebude. Asi to bylo taky na ten popud, že jsem 
se ozval, že chci jednat kvůli nabídce Přerova.

S nynějším působením 
Litvínova v baráži se situace docela komplikuje, jak to tedy vypadá s vaší další hokejovou budoucností?
Manažer mi dá zase někdy, až budou karty rozdané, vědět. Mám na stole nabídku v Přerově, mluvil jsem s trenérem Dočkalem, že by mohlo přijít i něco z Litvínova. Můj manažer se mi zatím nemá jak vyjádřit, protože prý neví, co přesně od Litvínova přijde. Takže v Přerově teď čekají, uvidíme, co se bude dít.

Co byste sám preferoval? Hlavní slovo by asi měla případná extraligová nabídka, že?
To je těžká otázka. Jedna věc je finanční stránka. V Přerově jsme prakticky doma, mám to dvacet pět minut na stadion, protože bydlím v Rackové u Zlína, což je směrem na Přerov – pro mě ideál-ní. S Jirkou „Hadicí" Goišem sjedeme na zimák a pak hned domů. Byl jsem v Přerově maximálně spokojený. Zase ale myslím, že pořád nejsem tak starý, abych si tu extraligu někdy ještě nemohl zahrát. Otázka, jestli nějaká nabídka vůbec přijde a jak se k tomu postaví Litvínov.

Taky může pořád sestoupit…
No, to je úplně ta nejhorší možnost. Zaprvé bych se pod to podepsal a za druhé jsem jejich kmenový hráč, to znamená, že by mě asi těžko dali někam jinam do první ligy.

Naskočil jste nakonec hned do prvního zápasu baráže, tak jak se vám hrálo po takové pauze?
Ano, vypustili Krakena (směje se). Měl jsem původně od trenéra informaci, že bych naskočil až ve čtvrtém kole. Kluci pětkrát za sebou v zápasech o umístění vyhráli, takže do toho nechtěl zasahovat, což jsem chápal. Jenže se během zápasu zranil Lukáš Válek, tak jsem tam naběhl už v první třetině, pak jsem těch střídání měl ještě asi šest. Taková ta klasická čtvrtá lajna.

Dokonce jste si i jednou vystřelil, že?
Měl jsem i jednu střelu, co se dá považovat i za tutovku. Bohužel jsem ale potvrdil svou kvalitu kopyta (směje se). Nezvedl jsem puk tam, kde jsem měl, takže z toho gól nebyl.